Pavouci pelikáni vypadají skutečně zvláštně. A jejich kořist je ještě divnější
Pavouci pelikáni nebo též pavouci asasíni (anglicky pelican spiders nebo assassin spiders) svá jména v anglickém jazyce rozhodně nezapřou. Svým neobvyklým vzhledem s protáhlým ústním ústrojím skutečně připomínají pelikány s jejich masivním zobákem.
A také se opravdu chovají jako zabijáčtí asasíni. Všichni jsou příslušníci tohoto druhu jsou specialisté na jediný typ kořisti. Zabíjejí jiné pavouky. Vědci nejprve pavouky pelikány objevili jako 165 milionů let staré fosilie v jantaru. Až poté je našli živé na Madagaskaru a poté i v jižní Africe a Austrálii.
TIP: Vědci objevili v Austrálii 5 nových druhů divukrásných „pavích“skákavek
Americké entomoložce Hannah Woodové, která se podílí na rozsáhlém průzkumu bezobratlých živočichů na Madagaskaru, se podařilo objevit a pro vědu popsat celkem 18 nových druhů pavouků pelikánů. Je si prý ale jistá, že jich na Madagaskaru bude ještě víc.
Smithsonian, Zookeys
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
