Keltský vládce, který přivedl Římany do Británie, byla žena. Archeologové opravují staletý omyl historiků
Jedna z nejvlivnějších postav keltské Británie byla po staletí nesprávně považována za muže. Nový archeologický výzkum ukazuje, že vládkyně Verica dokonce sehrála klíčovou roli při příchodu římských legií.
Stříbrná mince vládce Vericy s vyobrazenu ženou na koni. (foto: Bournemouth University, Chris Rudd Ltd, CC BY-SA 4.0)
Archeologický výzkum britské Bournemouthské univerzity přinesl odhalení, že Verica, vládce britského keltského kmene z doby železné, který sehrál zásadní roli při římské invazi do Británie v roce 43 n. l., byla ve skutečnosti žena. Objev přepisuje dějiny počátků římské Británie.
Panovnice Verica vládla Atrebatům, kmeni, jehož území zahrnovalo značnou část dnešních hrabství Hampshire a West Sussex. Kolem roku 40 n. l. byla zbavena moci a jak se v té době v Evropě stávalo poměrně často, uprchla do Říma, kde požádala o pomoc císaře Claudia.
Římští autoři přitom vykreslovali Claudia poměrně nelichotivě jako slabomyslného a neschopného panovníka, jehož politická rozhodnutí údajně ovlivňovaly ženy a propuštění otroci.
Vlivná vládkyně Keltů
Podle římského historika Cassia Diona došlo k invazi do Británie vlastně pouze proto, že Verica přesvědčila Claudia, aby překročil Lamanšský průliv.
Miles Russell, vedoucí archeologického terénního výzkumu na Bournemouthské univerzitě, k tomu uvádí: „Tradičně se předpokládá, že Verica byla mužem, protože klasičtí historikové 19. století uvažovali v patriarchálních kategoriích. Jak se ale ukazuje, Verica byla nejen klíčovou postavou zvláštních vztahů mezi Británií a Římem na počátku prvního století n. l., ale také byla nepochybně ženou.“
Jedním z očividných vodítek, na která Russell upozorňuje, je samotné jméno Verica, končící písmenem „a“. Takové zakončení bylo v té době a regionu běžné u ženských jmen, například u Cartimanduy, vládkyně kmene Brigantů v dnešním Yorkshiru, nebo Boudiky, královny kmene Icenů v Norfolku. Všechny tři ženy žily ve stejné době.
Ačkoli je Boudika nepochybně nejslavnější, protože v roce 60 n. l. vedla povstání proti římským okupantům, Russell tvrdí, že Verica byla ve skutečnosti mnohem mocnější a vlivnější panovnicí.
Jak vysvětluje Russell, lidé rovněž předpokládají, že šlo o muže, protože se na mincích objevuje označení „rex“. Tento titul ale není genderově specifický. Řím uznával krále i královny, přičemž nejznámějším příkladem je egyptská Kleopatra. Použití latinského titulu rex na mincích podle Russela ukazuje, že Verica vládla s plným souhlasem císaře.
Tuto teorii podporuje také obrazová výzdoba Vericiných mincí. Jak Russell vysvětluje, zatímco ostatní britští vůdci doby železné, kteří razili mince, zobrazovali zjevně mužské válečníky, Verica je na nich znázorněna jako štíhlá, ženská postava s odhalenými ňadry, jedoucí na koni.
