Astronomové možná objevili doposud hypotetickou kvarkovou „podivnou hvězdu“

Tým německých astronomů z Univerzity Tübingen přišel loni s tím, že objekt, který se nachází v nitru pozůstatku supernovy HESS J1731-347, pravděpodobně není v souladu s aktuálně přijímanými astronomickými modely. Dospěli k tomu na základě přehodnocení jeho vzdálenosti od Sluneční soustavy. Do té doby byla vzdálenost odhadována na zhruba 10 tisíc světelných let, podle německého týmu je to „pouhých“ 8 150 světelných let.

Z laického hlediska by se mohlo zdát, že jde o nepodstatný rozdíl v jinak ohromujících vzdálenostech. Pro vědce jde ale o významnou změnu, protože od vzdálenosti objektu astronomové odvozují odhady dalších charakteristik, včetně velikosti objektu a jeho hmotnosti. Jak badatelé shrnují ve studii zveřejněné v odborném časopisu Nature Astronomy, objekt, který dostal označení XMMU J173203.3-344518, je extrémně lehký. Jeho hmotnost tak vlastně popírá soudobé astronomické modely.

Závěry německého týmu nedávno potvrdila nová analýza týmu brazilských astronomů, kterou přijal ke zveřejnění časopis Astronomy & Astrophysics Letters. Autoři této studie se domnívají, že objekt XMMU J173203.3-344518 není klasickou neutronovou hvězdou.

Neutronová hvězda proti pravidlům

Dosavadní modely považují za nejnižší možnou hmotnost neutronové hvězdy takovou, která mírně přesahuje hmotnost našeho Slunce, přičemž nejlehčí potvrzená neutronová hvězda váží jako 1,17 Slunce. Hmotnost objektu XMMU J173203.3-344518, jehož velikost zhruba odpovídá rozloze Manhattanu, je ale jen asi 0,77 Slunce.

Když masivní stálice zakončí svůj život ohromující explozí supernovy, zhroutí se její jádro do podoby neutronové hvězdy, případně pulzaru. Pokud je však takto zrozená neutronová hvězda velmi hmotná, může se za jistých okolností hroutit dál, za vzniku ještě extrémnější podoby hmoty, aniž by přitom skončila jako klasická černá díra.

Při dalším zhroucení se mohou uvolnit kvarky, jež dosud utvářely protony a neutrony v atomech hmoty bývalé stálice. Vznikne tím tzv. kvarková hmota, nesmírně hustá kaše těsně naskládaných kvarků, která dohromady tvoří kvarkovou hvězdu.

Podivná hvězda?

Pokud by kvarková hvězda sestávala z kvarkové hmoty obsahující exotické podivné kvarky, mohlo by se jednat o tzv. podivnou hvězdu. Tyto objekty mohly podle některých představ vzniknout rovněž bezprostředně po Velkém třesku a teoreticky přetrvat až do dnešní doby. Zhroucení krusty podivné hvězdy by přitom mohlo představovat zdroj záhadných rychlých rádiových záblesků.

TIP: Hypotetické objekty: 10+1 vesmírných objektů, které nejspíš neexistují

Podle brazilských vědců je zatím předčasné hovořit o tom, že objekt XMMU J173203.3-344518 je prvním známým případem podivné hvězdy, byť dosavadní zjištění to nevylučují. Není například jasné, jak by se takový extrémní objekt mohl zrodit při zhroucení hvězdy doprovázeném explozí supernovy. Supernova HESS J1731-347 nicméně představuje lákavý cíl pro další výzkum, který může potvdit či vyvrátit existenci hvězdy, kterou zatím známe jen z astrofyzikálních rovnic a hypotéz.