Astronomové objevili planetu u hmotné dvojhvězdy: Její hmotnost odpovídá desetinásobku Jupiteru

14.12.2021 - Zuzana Rychlá

Dalekohled Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety obíhající kolem dvojhvězdy b Centauri, která je na obloze pozorovatelná pouhým okem. Jedná se zatím o nejteplejší a nejhmotnější systém hvězd, u jakého byla objevena planeta.

<p>Vizualizace zachycuje detailní pohled na planetu<strong> b Centauri (AB)b</strong>, která obíhá kolem binárního systému o hmotnosti minimálně šesti Sluncí. Planeta je 10× hmotnější než Jupiter a obíhá kolem dvojhvězdy ve 100× větší vzdálenosti než Jupiter kolem Slunce.</p>

Vizualizace zachycuje detailní pohled na planetu b Centauri (AB)b, která obíhá kolem binárního systému o hmotnosti minimálně šesti Sluncí. Planeta je 10× hmotnější než Jupiter a obíhá kolem dvojhvězdy ve 100× větší vzdálenosti než Jupiter kolem Slunce.


Reklama

Dvojhvězdný systém b Centauri (známý například též pod označením HIP 71865) se nachází asi 325 světelných let od Slunce a na obloze ho naleznete v souhvězdí Kentaura. Hmotnost systému se pohybuje kolem šesti Sluncí, což z něj činí zdaleka nejhmotnější soustavu, ve které byla potvrzena existence extrasolární planety. Až dosud nebyly žádné exoplanety objeveny kolem hvězd, které svou hmotností převyšují Slunce více než třikrát.

„Nalézt planetu u hvězdy b Centauri bylo opravdu vzrušující, jelikož tento objev úplně mění náš pohled na hmotné hvězdy jako možné hostitelky planetárních systémů,“ vysvětluje astronom Markus Janson ze Stockholmské univerzity, který je hlavním autorem studie publikované v prestižním vědeckém časopise Nature.

Extrémní svět v extrémním systému

Nejhmotnější hvězdy bývají také velmi horké a ani tento systém není výjimkou: hlavní složka je spektrálního typu B a patří tedy mezi hvězdy, které jsou více než třikrát teplejší než Slunce. Díky vysoké teplotě vyzařují tyto hvězdy značné množství ultrafialového a rentgenového záření.

Pár hvězd, který má celkovou hmotnost minimálně šest Sluncí, je na snímku zachycen v levém horním rohu (kruhy a struktury kolem dvojhvězdy jsou pouze artefakty zobrazení). Planeta je zachycena jako jasný bod vpravo dole. (foto: ESO, MarkusJanson, CC BY-SA 4.0)

Vysoká hmotnost a teplota tohoto typu hvězd má značný vliv na okolní plyn, což by mělo působit proti formování planet. Čím je hvězda teplejší, tím větší množství záření s vysokou energií produkuje, a díky tomu se okolní materiál vypařuje a rozptyluje mnohem rychleji. „Obecně se předpokládá, že hvězdy typu B mají ve svém okolí značně nehostinné prostředí. Proto se vědci domnívali, že by pro velké planety mělo být mimořádně obtížné se v jejich okolí vůbec zformovat,“ upozorňuje Markus Janson.  

Nově objevená exoplaneta však prokazuje, že i v takto extrémních hvězdných systémech se planety zrodit mohou. „Planeta v systému b Centauri je zcela cizí svět s podmínkami naprosto odlišnými od toho, co známe ze Země a Sluneční soustavy,“ vysvětluje spoluautor práce Gayathri Viswanath. „Je to nelítostné prostředí, kterému dominuje extrémní záření a kde se vše odehrává v obrovských měřítkách: hvězdy, planety i jejich vzdálenosti jsou mnohem větší.“ 

TIP: Hvězdy v páru: Jak vznikají dvojhvězdy a proč jsou tak časté?

A skutečně, objevená planeta s komplikovaným označením b Centauri (AB)b – nebo zkráceně b Centauri b – rovněž představuje extrém. Je 10× hmotnější než Jupiter, což z ní činí jednu z nejhmotnějších planet, jaké byly zatím objeveny. Rovněž obíhá systém po jedné z největších oběžných drah, jaké byly dosud u exoplanet pozorovány – byla nalezena ve vzdálenosti, která je 100× větší, než dělí Slunce a Jupiter ve Sluneční soustavě. A právě tato extrémní vzdálenost od centrálního páru hvězd by mohla být klíčem k jejímu přežití.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)

Revue

Mohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO

Vesmír

Archeologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter JamesCC0)

Věda

Pohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)

Příroda

Stříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907