Neobvyklá hvězda typu Delta Scuti pulzuje jednou za 2,5 hodiny. Navíc ve třech směrech a s různými oscilacemi
Hvězdy typu Delta Scuti představují velkou skupinu proměnných hvězd z oblasti galaktického disku. Astronomové teď ale našli velmi vzácného představitele jednoho specifického druhu těchto hvězd.
Běžné hvězdy typu Delta Scuti pulzují, tedy mění jasnost, s krátkou periodou. Pokud v těchto pulzech hvězda mění jasnost výrazně, tak jde o hvězdu Delta Scuti s vysokou amplitudou.
Vědci americké Southern Methodist University nyní objevili hvězdu tohoto typu, která pulzuje v každém ze tří prostorových směrů, navíc s různými oscilacemi. Takovým hvězdám se říká Delta Scuti s vysokou amplitudou a trojitým módem, a v Mléčné dráze bychom je spočítali na prstech obou rukou. Vzácná hvězda dostala označení ROTSE1 J232056.45+345150.9, je od nás vzdálená 7 tisíc světelných let a pulzuje jednou za 2,5 hodiny.
TIP: RS Puppis: Cefeida, která pomáhá určovat vzdálenosti ve vesmíru
Pulzování jasnosti hvězdy je důsledkem rychlého rozpínání a opětovného smršťování hvězdy. Její horké vodíkové jádro má teplotu 15 milionů kelvinů a vnější slupky hvězdy se vlivem tohoto žáru roztáhnou. Během roztažení se vnější slupky ochladí, dojde k jejich smrštění vlivem gravitace hvězdy, a cyklus pulzu se může znovu opakovat.
IFL Science, Southern Methodist University
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
PřírodaSkalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)
ZajímavostiProkletí smrti
žena z Lemb | Royal Scottish Museum
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)