Atlas mraků: Fascinující pohledy na nebe

04.07.2019 - Pavel Nygrýn

Pohled na oblohu nás fascinuje vždy – v noci ji rozzáří tisíce hvězd, za světla pozorujeme proměnlivé tvary oblaků. Nemusíte být zrovna meteorologem, abyste si užili její mnohotvárnost, která burcuje fantazii. Navíc v Česku s sebou mraky málokdy přinesou něco hrozivějšího než pořádný liják

<h3>Velkolepá večerní výzdoba</h3><p>Oblaka typu <strong>mammatus</strong> poznáte snadno podle desítek až stovek oblých výběžků, které „visí“ pod hlavní vrstvou. Pokud navíc fotograf trefí teplé světlo zapadajícího slunce a zachytí oblaka při bočním osvětlení, naskytne se vám úchvatná podívaná.</p>

Velkolepá večerní výzdoba

Oblaka typu mammatus poznáte snadno podle desítek až stovek oblých výběžků, které „visí“ pod hlavní vrstvou. Pokud navíc fotograf trefí teplé světlo zapadajícího slunce a zachytí oblaka při bočním osvětlení, naskytne se vám úchvatná podívaná.

<h3>Pohledem shora  </h3><p>Z oběžné dráhy vypadá i přírodní katastrofa krásně! Podívejte se třeba do oka tropické cyklóny Erika, která v roce 2003 zdemolovala Novou Kaledonii. <strong>Tropické cyklóny</strong> jsou tak výrazným jevem, že dostávají nejen svá křestní jména, ale i národní obecná pojmenování – „hurikán“ jim říkají především Američané, „tajfun“ potkáte v jihovýchodní Asii a „cyklón“ v oblasti Indického oceánu.</p>

Pohledem shora  

Z oběžné dráhy vypadá i přírodní katastrofa krásně! Podívejte se třeba do oka tropické cyklóny Erika, která v roce 2003 zdemolovala Novou Kaledonii. Tropické cyklóny jsou tak výrazným jevem, že dostávají nejen svá křestní jména, ale i národní obecná pojmenování – „hurikán“ jim říkají především Američané, „tajfun“ potkáte v jihovýchodní Asii a „cyklón“ v oblasti Indického oceánu.

<h3>Návštěva odjinud </h3><p>V naší mírně zvlněné krajině si<strong> lentikulárních mraků</strong> příliš neužijeme, protože vznikají prouděním vzduchu po svazích strmých hor. Obzvlášť zajímavý úkaz nastane, pokud se takový mrak „utrhne“ a vydá se na cestu oblohou. Není pak divu, že v mnoha případech právě lentikulární mraky zapříčinily vznik historek o létajících talířích.</p>

Návštěva odjinud 

V naší mírně zvlněné krajině si lentikulárních mraků příliš neužijeme, protože vznikají prouděním vzduchu po svazích strmých hor. Obzvlášť zajímavý úkaz nastane, pokud se takový mrak „utrhne“ a vydá se na cestu oblohou. Není pak divu, že v mnoha případech právě lentikulární mraky zapříčinily vznik historek o létajících talířích.

<h3>Chmýří bájných ptáků </h3><p><strong>Cirrus</strong> neboli řasa patří mezi nejobvyklejší typy oblačnosti. Obzvláště fotogenická je varianta <strong>cirrus fibratus</strong> <em>(něco jako vláknitá řasa)</em>, jejíž jemná vlákna vodních par vytvářejí na obloze všemožné závoje, krajky, tahy štětcem nebo – chcete-li – stopy letu neviditelných opeřenců.</p>

Chmýří bájných ptáků 

Cirrus neboli řasa patří mezi nejobvyklejší typy oblačnosti. Obzvláště fotogenická je varianta cirrus fibratus (něco jako vláknitá řasa), jejíž jemná vlákna vodních par vytvářejí na obloze všemožné závoje, krajky, tahy štětcem nebo – chcete-li – stopy letu neviditelných opeřenců.

<h3>Blíží se bouřka  </h3><p>Bouřkový mrak <strong>cumulonimbus</strong> dostal výstižný český název dešťokupa a rozhodně nepatří mezi vzácné úkazy. Většinou je mírně neforemný a skrývá se mezi ostatními mraky. Dosahuje do výšky 5 až 15 kilometrů a může mít typický tvar houby. Jen málokdy se ho podaří zachytit na snímku tak dokonale symetricky, jak se to povedlo fotografovi u amerického jezera Umbagog.</p>

Blíží se bouřka  

Bouřkový mrak cumulonimbus dostal výstižný český název dešťokupa a rozhodně nepatří mezi vzácné úkazy. Většinou je mírně neforemný a skrývá se mezi ostatními mraky. Dosahuje do výšky 5 až 15 kilometrů a může mít typický tvar houby. Jen málokdy se ho podaří zachytit na snímku tak dokonale symetricky, jak se to povedlo fotografovi u amerického jezera Umbagog.

<h3>Řada beránků  </h3><p>Mraku <strong>altocumulus</strong> se česky říká vyvýšená kupa a na obloze většinou dělá známé „beránky“. Pokud se setká s vhodnými turbulencemi, mohou se beránci seřadit i takto pravidelně. Milovníci konspirací to opět připisují vlnám systému HAARP, meteorologové ovšem tento typ oblačnosti znají už dlouho pod pojmem altocumulus undulatus. </p>

Řada beránků  

Mraku altocumulus se česky říká vyvýšená kupa a na obloze většinou dělá známé „beránky“. Pokud se setká s vhodnými turbulencemi, mohou se beránci seřadit i takto pravidelně. Milovníci konspirací to opět připisují vlnám systému HAARP, meteorologové ovšem tento typ oblačnosti znají už dlouho pod pojmem altocumulus undulatus. 

<h3>Záhadný oblak </h3><p><strong>Rotorový oblak</strong> (neboli roll cloud) působí poněkud výhružně a svou výjimečností přitahuje mnoho záhadologů. Jeho vznik se připisuje mimozemšťanům i systému HAARP, který na Aljašce zkoumá ionosféru země. Ve skutečnosti ale vzniká kombinací chladného moře, pobřeží a vhodného proudění větrů, proto se vyskytuje velmi vzácně.</p>

Záhadný oblak 

Rotorový oblak (neboli roll cloud) působí poněkud výhružně a svou výjimečností přitahuje mnoho záhadologů. Jeho vznik se připisuje mimozemšťanům i systému HAARP, který na Aljašce zkoumá ionosféru země. Ve skutečnosti ale vzniká kombinací chladného moře, pobřeží a vhodného proudění větrů, proto se vyskytuje velmi vzácně.

<h3>Dokonalá koule</h3><p>Nad japonskou Fujisawou byl v roce 2016 k vidění oblak v podobě takřka dokonalé koule. Podle morfologie šlo zřejmě o oblak typu <strong>stratocumulus</strong>, který řadíme k oblakům nízkého patra. Vyskytuje se ve výškách od několika desítek nebo stovek metrů nad zemí až do výšky kolem dvou kilometrů. Obvykle má podobu kupovitých valounů nebo peřin, často šedé barvy. Tento oblak je většinou složený z vodních kapiček, někdy i s příměsí ledových krystalků.</p>

Dokonalá koule

Nad japonskou Fujisawou byl v roce 2016 k vidění oblak v podobě takřka dokonalé koule. Podle morfologie šlo zřejmě o oblak typu stratocumulus, který řadíme k oblakům nízkého patra. Vyskytuje se ve výškách od několika desítek nebo stovek metrů nad zemí až do výšky kolem dvou kilometrů. Obvykle má podobu kupovitých valounů nebo peřin, často šedé barvy. Tento oblak je většinou složený z vodních kapiček, někdy i s příměsí ledových krystalků.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907