Austrálie hodlá vysypat do Velkého bariérového útesu až milion tun odpadu

10.04.2019 - Vilém Koubek

Velký bariérový útes zažívá krušné časy – nejenže jej ničí globální oteplování a znečištěná voda, ale nově ho ohrožuje také australská vláda


Reklama

Nedávné záplavy spláchly z australských polí pesticidy a další zemědělskou chemii. Pokud by se naplaveniny dostaly až k Velkému bariérovému útesu, hrozilo by, že jeho „obyvatelům“ zastíní slunce a způsobí nezvratné škody.

Podobné následky by však mohlo mít i schválení australské vlády, že je možné do nedaleké oblasti vyvézt milion tun usazenin nasbíraných při údržbě dna doků. Získat povolení umožnila díra v systému, podle níž nelze zmíněný odpad považovat za škodlivý: Jedná se totiž o „přemístěnou“ část oceánu.

TIP: Umírající poklad Austrálie: Velký bariérový útes má hodnotu 56 miliard dolarů

Podle prohlášení společnosti North Queensland Bulk Ports Corporation Limited, která má zmíněné doky na starosti, budou dopady na životní prostředí krátkodobé a minimální.

Austrálie se paradoxně v loňském roce zavázala uvolnit 500 milionů dolarů (přes 10 miliard korun) na ochranu Velkého bariérového útesu. Ten během posledních 20 let přišel o 30 % korálů v důsledku rostoucí teploty moří a škod způsobených dravou mořskou hvězdicí. Letecké průzkumy v roku 2016 navíc odhalily, že blednutí korálů postihlo přes 90 % Velkého bariérového útesu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907