Balet létajících koberečků: Pohádkový pestrokřídlec podražcový

20.08.2021 - Jaroslav Monte Kvasnica

Motýli mi učarovali už jako klukovi, když jsem poprvé listoval motýlí monografií – dárkem k devátým narozeninám. Jeden ze zobrazených přírodních klenotů mě obzvlášť fascinoval, ale na setkání s tímto výstředním krasavcem připomínajícím orientální kobereček jsem čekal plných jednapadesát let

<p>Nadpozemská a rozmařilá krása bohatých ornamentů na křídlech motýla vyráží člověku dech.</p>

Nadpozemská a rozmařilá krása bohatých ornamentů na křídlech motýla vyráží člověku dech.


Reklama

Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) je pohádkové stvoření, které svou nedostižností možná nejvíc připomíná poklady odkrývané vyvoleným jedinou konkrétní noc v roce. Ať jsem ve svém životě dělal cokoli, v přírodě jsem na tento skvost nikdy nenarazil. Jeho mrtvá krása na mne zírala jen z vitrín muzejních exponátů.

Sledoval jsem sice famózní tah monarchů (Danaus plexippus) v Americe, v Kostarice jsem žasl nad pestrobarevnými exoty a na Ťan-šanu ani nedýchal nad velevzácným jasoněm Parnassius patricius uzyngyrus, ale pestrokřídlec pro mne zůstával nesplněným dětským snem. Ironií je, že nakonec se vytoužené dostaveníčko odehrálo nedaleko mého domova.

Práce pro detektiva

Kde pohádkové motýly hledat? Pestrokřídlec je striktně teritoriální a létá na nepříjemně miniaturní ploše. Informace jako „létají u Pasohlávek, jsou k zastižení na Bobravě, byli viděni u Želešic, najdete je na nejjižnější Moravě“, či „vyskytují se u Brna“ – se až nápadně podobají zašifrované a neúplné mapě vedoucí k pirátskému pokladu. Jsou to vágní údaje, které nelze konfrontovat se sebepodrobnější turistickou mapou. A GPS můžete s klidným svědomím nechat na dně batohu. 

Taky se vám určitě nestane, aby vás nějaký zarputilý motýlkář vzal za ruku a zavedl vás přímo do svatyně. Okřídlený klenot je příliš vzácný a nalézt jej vyžaduje bezbřehé úsilí, andělskou trpělivost a slušnou sumu životních zkušeností: nalezení pokladu přece nikdy nebývá bez tápání a útrap. Navíc lidé jsou různí, mnohým z nich nestačí k uspokojení pozorování či fotografie, chtěli by klenot „navždy“ vlastnit v prosklené krabičce, což by bylo (nejen v případě pestrokřídlece podražcového) čiré vandalství egoistického barbara. A toto riziko pravověrný entomolog a milovník přírody vědomě nikdy nepodstoupí.

Dostaveníčko se snem

„Bože, jsou tady!“ vydechla nadšeně Zdenka, jejíž o patnáct let mladší zrak je mnohem bystřejší než můj. To už jsem kvapně kurtoval ke stromu Taigu, neboť její entomologické zájmy československého vlčáka jsou ryze kulinářské. Kuželovitý kopec, vypínající se nad moravskou metropolí, ozařovaly štědré paprsky slunce. Pak jsem je spatřil i já! Úžas! Posvátné nadšení! Nebyl to přelud, létali přímo před námi!

Před našima očima poletovalo dvanáct pestrokřídleců podražcových. Usedali na květy a nořili do nich své sosáčky, třepotali se nad loučkou nebo se vyhřívali na kameni. To vše za hlasitého volání kukaček, které odměřovaly čas rajského bezčasí. Znovu jsem zažíval ono klukovské zajíknutí nad krásou jako kdysi nad stranou 65 v darované knize. Jenže nyní přede mnou poletovala krása živá a toužící po lásce: samečkové pronásledovali samičky v zásnubních tancích. Jako by k nám spanilá Šeherezáda vyslala dvanáct létajících koberečků z říše Pohádek tisíce a jedné noci…

Sluneční letci, kteří nespěchají

Pestrokřídlec podražcový přivádí na svět pouze jednu generaci za rok. Dospělé motýly je možné pozorovat od konce dubna do konce května, velmi výjimečně i počátkem června. V jižní Evropě létají imaga od konce března do začátku června. Jsou to heliofilní motýli, což znamená, že létají takřka výhradně za slunečného počasí. 

Pestrokřídlec ovšem není, na rozdíl od otakárků, baboček, batolců či bělopásků, nijak excelentním letcem. Poklidně se vznáší mezi kvetoucími rostlinami a poměrně často usedá. Když sedí na vegetaci, může navzdory svému výraznému a pestrému zbarvení lehce uniknout pozornosti nesoustředěného poutníka, protože mimikry jsou až překvapivě účinné. Tito motýli nocují usazeni na stéblech trávy nebo na suché vegetaci. Když spí, mají silně ohnutý zadeček, takže vypadají jako vyschlé mumie.

Námluvy a přezimování 

Pestrokřídleci jsou teritoriální motýlové. Celá lokální populace se pohybuje na překvapivě malé ploše – ostrůvku velikosti jen několika málo čtverečních metrů. Co, kromě jejich instinktu, vymezuje hranici jejich území, jsem dosud nepochopil. Dospělci žijí jen asi dva až tři týdny a v tomto období námluv létají samečci za teplých slunných dní už brzo ráno a hledají samičky, které se však objevují až kolem poledne a odpoledne. K páření dochází většinou uprostřed dne. Samičky kladou po oplodnění vajíčka buď jednotlivě nebo v malých skupinkách na spodní stranu své živné rostliny. Vajíčka jsou okrouhlá, hladká a lesklá, po nakladení bílá, později žlutavá a těsně před vylíhnutím housenky černá. 

TIP: Zázrak krok za krokem: Jak se z housenky stane motýl

Housenky se z vajíček líhnou po osmi až devíti dnech – objevují se od konce května do konce června. Dorůstají velikosti 30–35 mm. Dospělá housenka má na bocích šest řad červenohnědých až oranžovorůžových, na konci černě zbarvených výrůstků. Vykrmené housenky se počátkem léta zavinou do 23–36 mm štíhlé dlouhé kukly, která je k podkladu přichycena svým koncem a navíc je ještě připásána vláknem u základů křídel. Kukla má béžovou barvu a na bocích řadu černě zbarvených průduchů. Přezimuje a na jaře se z ní líhne dospělý motýl.

Jedovatá hostina

Nesmírně vzácní pestrokřídleci podražcoví vyhledávají řídké a teplé listnaté lesy, osluněné skalnaté oblasti, luční ekosystémy nebo i okraje vinic a zahrad. Může se jim líbit v lesostepních biotopech, ale také na železničních náspech, při okrajích jezer a řek (u Dyje a Moravy), v bohatě kvetoucích lučinách, na křovinatých slunečních stráních a na extenzivně obhospodařovaných pozemcích. Prý se s nimi lze setkat i na velmi netypických stanovištích: např. v okolí smetišť či v sadech nebo parcích. Tito motýli žijí spíše v nížinách a pahorkatinách, ale za vhodných podmínek mohou být viděni až do nadmořské výšky 1 500 metrů. 

Rozhodující podmínkou pro výskyt motýlů je, aby se v lokalitě vyskytovala jejich živná rostlina. Pro pestrokřídlece jsou to například podražce Aristolochia pallida, Aristolochia rotunda a Aristolochia maurorum. V Česku je ale jedinou hostitelskou rostlinou jedovatý podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Jed podražce chrání housenky i dospělé motýly – pestrokřídlece nepronásledují ptáci, protože z potravy housenek se do jejich těla dostávají i jedovaté látky z živné rostliny. Podražec křovištní u nás byl ale bohužel odjakživa považován za nepříjemný jedovatý plevel a byl nemilosrdně huben. Mateřských živných rostlin pro housenky petrokřídleců tak povážlivě ubylo. 

Ochrana druhu

Pestrokřídlec podražcový patří k nejvzácnějším motýlům střední Evropy a v České republice je chráněn vyhláškou 395/1992 Sb. jako kriticky ohrožený druh. Nejvíce ho ohrožuje zalesňování lesních luk a neplodných ruderálů (rumišť), na nichž se udržel podražec křovištní. V minulosti byl pestrokřídlec nedílně svázán s extenzivním zemědělstvím a žil například na vinohradech. V současnosti se zdají být jeho nejdůležitějšími stanovišti např. náspy železničních tratí, říční navigace a některé tradiční lokality. 

Současně s motýly je nutno chránit i jejich živnou rostlinu a případně podražec křovištní i dosazovat. Drastický úbytek podražce v tradičním útočišti pestrokřídlece – v Lednicko-valtickém areálu – jenž byl způsoben hustým babykovým náletem, znamenal v atraktivní lokalitě i zkázu tohoto motýlího skvostu. 

TIP: Něžně křehcí otužilci: V čem spočívá strategie přezimujících motýlů?

Nepočetné kolonie může nadobro zničit i například nevhodně načasovaná jarní senoseč porostů na náspech a hrázích, rovněž úlety z pesticidů z okolní zemědělské krajiny a samozřejmě nesmyslné předjarní vypalování trávy.

Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena)

  • Řád: Motýli (Lepidoptera)
  • Čeleď: Otakárkovití (Papilionidae)
  • Velikost: Rozpětí křídel 46–55 mm, délka předního křídla u samce činí 2,6 cm, u samičky 2,8 cm.
  • Křídla: Žlutá nebo okrově žlutá s mnoha tmavými kresbami. Na vnějším okraji je typická graciézní vlnovitá kresba a na lemu zadních křídel je ještě řada červených a modrých skvrnek. Žilnatina křídel je černá. 
  • Tykadla a tělo: Tykadla má krátká, zakroucená vzhůru. Hruď je zbarvena černě, žlutohnědě ochlupená, s úzkým červeným lemem. Zadeček je černě a hnědožlutě ochlupený, na boční straně zadečku zdobí motýla červené skvrny, které vytvářejí kresbu různého tvaru. 
  • Rozdíl mezi pohlavími: Obě pohlaví jsou zbarvena takřka shodně, jen samičky jsou někdy tmavější a nepatrně větší.
  • Rozšíření: Žije (téměř všude nehojně) v jižní Francii, severní Itálii (hojný), na Sicílii, v Maďarsku, na jižním Slovensku, ve Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku, Bulharsku, Řecku (hojný) a v jihozápadní části Ruska. Vymizel z Polska, v České republice se nehojně vyskytuje jen na několika lokalitách na jižní Moravě. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Zdenka Prokešová (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opevněný palác Amer sloužil v letech 1592–1728 jako sídlo vládnoucích mahárádžů.

Zajímavosti

Objímání v experimentu. Vlevo objetí křížem

Věda

Modropláštníci nádherní (Malurus cyaneus) zpívají svým nevylíhlým zárodkům zvláštní signál, který je obranou proti hnízdnímu parazitizmu kukačky bronzové (Chalcites basalis).

Příroda

Jedna z dávných galaxií, objevených v rádiové oblasti

Vesmír
Revue

Malba Konstantina Flavického z roku 1864 zachycující legendu, kdy jako uvězněná podvodnice utonula při záplavách v roce 1777. Ve skutečnosti však zemřela již roku 1775.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907