Bariéra na Temži: Stavba, která zachránila Londýn

05.08.2020 - Roman Polach

Britové bydlící na pobřeží zažívají v posledních letech bouře, které ohrožují jejich majetek, zdraví, a někdy i životy. Obyvatelé Londýna však mohou hovořit o štěstí v neštěstí – před živly je totiž chrání důmyslná mechanická bariéra

<p>Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.</p>

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.


Reklama

Velká Británie loni zažila zimu plnou extrémů. Tamní meteorologický úřad Met Office vydal od začátku loňského listopadu desítky varování před silným větrem i vydatným deštěm. Pobřeží opakovaně bičovaly masivní bouře a vlny děsivých rozměrů zaplavují domy stojící u moře

Hlavní město naštěstí chrání bariéra postavená na Temži v roce 1982, jejímž účelem je izolovat 125 kilometrů čtverečních centrální části Londýna od bouřlivého přílivu. Ten nastává, když silný vítr nažene na pobřeží velké množství vody, která pak postupuje proti proudu řeky a může metropoli zaplavit. V případě ohrožení se proto bariéra uzavře a nepustí mořskou vodu do říčního koryta.

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, kde měří 520 metrů na šířku. Za normálních okolností leží zvedací brány na říčním dně, ovšem v případě ohrožení se napřímí a řeku zablokují. Největší čtyři brány dosahují průměru 61,5 metru, přičemž každá váží 3 300 tun. Jednotlivé brány lze uzavřít za deset minut, v případě celého systému se jedná zhruba o hodinu a půl. Podle obvyklého postupu se bariéra uzavírá, jakmile skončí odliv. Obsluha pak čeká, až se hladina na obou stranách vyrovná, a brány opět otevře.

Bude bariéra stačit?

Londýn zažil velkou povodeň naposledy v roce 1928, když ještě bariéra nestála. Utonulo tehdy čtrnáct lidí a hladina vody v ulicích dosahovala do výšky jednoho metru. Méně ničivé záplavy město zasáhly i v roce 1953 a právě tehdy se tamní obyvatelé začali zabývat myšlenkou na výstavbu protipovodňové zábrany.

Bariéry jsou od roku 1982 aktivovány v průměru 4× ročně, výjimku tvořil počátek milénia, kdy byly v permanenci více než 20× a v extrémní sezóně 2013/2014. Také loňský rok byl z pohledu využití bariéry nadprůměrný – v alespoň nějaké míře byla aktivována hned devětkrát. 

TIP: Povodeň mu nevadí: Dům, který lze v mžiku zvednout 1,5 metru do výšky

Ochrana před velkou vodou měla původně sloužit do roku 2030, ale nedávné analýzy tvrdí, že i s předpokládaným vzestupem mořské hladiny vlivem globálního oteplování by měla město spolehlivě chránit ještě v období let 2060–2070. Ne všichni jsou o tom však přesvědčeni a množí se hlasy, že by měl Londýn začít uvažovat o nové a větší bariéře. Naplánování a stavba takového kolosu by se totiž mohly protáhnout i na třicet let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907