Barvoslepý lovec hmyzu: Neobyčejně výkonný pracant hrabáč kapský

08.03.2021 - Marek Telička

Vypadá trochu jako malé prasátko s velkýma ušima. Hrabáč kapský ale klame tělem – přestože je barvoslepý, na nočních tazích za potravou se orientuje s naprostou jistotou

<p><strong>Podle aktuálních analýz DNA jsou hrabáči součástí starobylé skupiny živočichů nazývaných Afrotheria. Kromě hrabáčů sem patří také sloni, damani, sirény, bércouni, zlatokrtovití a bodlínovití.</strong> <em>(zdroj: Shutterstock)</em></p>

Podle aktuálních analýz DNA jsou hrabáči součástí starobylé skupiny živočichů nazývaných Afrotheria. Kromě hrabáčů sem patří také sloni, damani, sirény, bércouni, zlatokrtovití a bodlínovití. (zdroj: Shutterstock)


Reklama

Hrabáč kapský (Orycteropus afer) se dá velikostí a tvarem těla přirovnat k malému prasátku. Typicky dorůstá hmotnosti od cca 50 do 80 kilogramů a samotné masivní zavalité tělo (bez ocasu) může v dospělosti měřit na délku asi 100–150 cm. Ocas k tomuto rozměru přidává dalších až 70 centimetrů.

Při pohledu na hrabáče kapského si člověk může všimnout dvou výrazných znaků. Prvním z nich jsou velké uši, se kterými dokáže pohybovat nezávisle na sobě, podobně jako kočka. Díky obrovským slechům má výjimečně dobrý sluch a jeho dalším „silným“ smyslem je čich. Naopak relativně špatně vidí, protože jeho sítnice neobsahuje čípky (ty umožňují vnímat barvy), ale pouze tyčinky, které ovšem reagují i na slabé světlo. Ve výsledku je proto hrabáč barvoslepý, ale zato se zrakem poměrně jistě pohybuje v noci. 

Barvoslepý lovec hmyzu

Tato schopnost se mu hodí, když za setmění vyráží na lov, pokud se tak tedy dá nazvat hledání potravy tvořené téměř výhradně mravenci a termity. Při výpravách za jídlem pak přichází ke slovu další výrazný znak hrabáčovy tělesné stavby – silné nohy zakončené vepředu čtyřmi a vzadu pěti silnými drápy. Tyto malé „rýče“ se skvěle hodí při rozhrabávání mravenišť a termitišť.

Do hloubení se tato vitální zvířata pouštějí s vervou. Svým až 30 cm dlouhým lepkavým jazykem se krmí a ve stejný okamžik dál hrabou. Jsou zřejmě zcela imunní proti mravenčímu a termitímu štípání a hmyz polykají vcelku (za noc spořádají až 50 000 mravenců a termitů). K rozmělnění jídla dochází až ve vrátníku, který funguje jako předžaludek, v němž je hmyz rozdrcen. 

Drápy se však hodí nejen při hledání potravy, ale také při kopání nor, které jsou několik metrů dlouhé a mohou sahat až do šestimetrové hloubky. Hrabání je ovšem i možností, jak uniknout predátorům. Když se hrabáč setká s hyenou, lvem nebo levhartem, snaží se nejprve vykopat díru a úplně se skrýt, což mu většinou (pokud dostane šanci) nezabere déle než deset minut.

TIP: Nebojácný medojed kapský: Malý vztekloun s velkou odvahou

V případě, že je okolní půda tvrdá, postaví se proti útočníkovi na zadní a snaží se bránit drápy předních nohou. Svým nepřátelům se ale samozřejmě snaží v prvé řadě vyhnout, což se projevuje i na způsobu, jakým pokaždé opouští hnízdo. Nejprve vystrčí hlavu z nory a snaží se zjistit, zda je kolem bezpečno. Potom prudce vyběhne ven a poskakuje, zřejmě proto, aby znesnadnil případný útok. Při tom se ale rozhlíží, na chvíli se zklidní a opět začne poskakovat. Teprve pak vyráží na noční výpravu. Nejen díky své opatrnosti se v přírodě může dožít až 18 let, v zajetí žije i o pět let déle.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907