Bez spojení není velení: Rakousko-uherští spojaři na italské frontě (1)

19.03.2021 - Jiří Ráčil

Rozmach dálkové komunikace v druhé polovině 19. století zasáhl i oblast vojenství, ale skutečný význam pro armádu ukázala až první světová válka. Mezi muži se sluchátky bychom našli také celou řadu Čechů

<p>Stanice polního telefonu na Rombonu. Julské Alpy, červenec 1916.</p>

Stanice polního telefonu na Rombonu. Julské Alpy, červenec 1916.


Reklama

Historie zná mnoho podob dálkové komunikace, ať jsou to bubny, kouřové signály nebo vlajky. Od 19. století se k nim přidal také telegraf, jenž umožnil předávat zprávy na velké vzdálenosti. Snahy o přenos lidského hlasu vyvrcholily komerčně úspěšným telefonem Alexandera Grahama Bella, zatímco pomyslnou korunu vynálezů v oblasti dálkové komunikace získal bezdrátový telegraf Guglielma Marconiho.

Telegrafní elita

Armády většiny zemí si výhody nových vynálezů dobře uvědomovaly a původní metody předávání zpráv přestaly záhy dostačovat. Pěší, jízdní, cyklistické ani automobilní kurýrní služby neumožňovaly efektivní předávání informací na velké vzdálenosti, pomineme-li poštovní holuby operující jednosměrně. Telegrafy a telefony se brzy staly na poli armádní komunikace nepostradatelné a jejich další mohutný rozvoj měla na svědomí první světová válka.

Rakousko-uherská armáda bývá v souvislosti s vypuknutím konfliktu často označována jako špatně připravená, se zastaralou výzbrojí a bránící se inovacím. V oblasti dálkové komunikace však byla poměrně „zvídavá“ a od poloviny 19. století setouto problematikou vážně zabývala, takže roku 1912 vznikl v St. Pöltenu telegrafní pluk. Kromě zmíněného regimentu, jenž se těšil pověsti elitní jednotky, se pořádaly i telegrafní kursy pro pěchotu a jezdectvo. Snad nejvíce spojařů, včetně těch z českých zemí, prošlo základním výcvikem na úrovni telegrafních škol zřízených v rámci každého z celkem 16 sborových velitelství.

Práce pro nejlepší

Stát se telegrafistou ale pochopitelně nemohl každý zájemce o tento obor. Tento fakt víceméně pouze odrážel situaci v civilním sektoru, kde studijní osnovy kladly velké nároky na zvládnutí mimořádně obsáhlé a do hloubky jdoucí teoretické přípravy. Adepti navíc museli obstát v obtížných testech a zkouškách.

Absolventi pak zvládali kromě látky z oblasti elektrotechniky a fyziky i problematiku bezdrátové a optické telegrafie, dokázali obsluhovat mnoho typů přístrojů a udržovat je, rozuměli organizaci a členění telegrafního vojska stejně jako výstavbě telegrafních linek a ovládání přístrojů v polních podmínkách. Odměnou za úspěšné složení závěrečné zkoušky bylo udělení kvalifikačního odznaku pro telegrafisty (Telegraphistenauszeichnung) zavedeného roku 1906.

Do zbraně!

Během mobilizace v červenci 1914 velitelství telegrafní pluk rozpustilo a jeho čtyři prapory čekala reorganizace. Spolu s absolventy sborových telegrafních škol a kursů pak utvořily základ c. a k. telegrafního vojska (k.u.k. Telegraphentruppe). Mobilizační plány počítaly se vznikem celé řady telegrafních a telefonních oddělení. Mimo jiné mělo jít o 48 polních, 16 sborových, 23 horských, 11 polních radiotelegrafických stanic, 50 záložních telegrafních provozních oddělení či 64 záložních telegrafních oddělení výstavby.

Pokračování: Bez spojení není velení: Rakousko-uherští spojaři na italské frontě (2)

Náhradou za rozpuštěný telegrafní pluk se stal telegrafní náhradní prapor (k.u.k. Telegraphen-Ersatz-Bataillon), jenž jako jediný zajišťoval v St. Pöltenu až do konce války vzdělávání spojařských adeptů z řad záložníků. Příslušníci původních čtyř praporů byli rozdělení do čet, které měly charakter technických dispozičních jednotek složených z příslušníků telegrafního mužstva a trénu. Spojaři tak sloužili podle potřeby u různých armádních formací a často měnili místo svého působení.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Největší dosud objevený exemplář Tyrannosaura rexe, pojmenovaný podle své objevitelky, paleontoložky Sue Hendricksonové „Sue“, měří na délku 12,3 metru a zaživa vážil až kolem 9500 kilogramů.

Věda
Zajímavosti

Mapa bitvy u Liberce. Vlevo rakouský polní maršál hrabě Christian Moritz von Königsegg-Rothenfels, vpravo pruský vévoda August Wilhelm Braunschweig-Bevern.

Historie

Jelenům wapiti v Yellowstonu téměř vůbec nevadí možnost, že se mohou setkat s vlčí smečkou, přestože na vlky každých 7 až 11 dní skutečně narazí. Během zimy obývá park okolo pěti tisíc jelenů, v létě až kolem 20 tisíc kusů...

Příroda

Kilo a půl humra si v newyorské restauraci dáte zhruba za 35 dolarů (750 Kč). Cena právě uloveného zvířete se v USA pohybuje okolo 7 dolarů za libru (150 korun za půl kilogramu). 

Zajímavosti

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907