Bič na šlechtu a nekatolíky: Obnovené zřízení zemské

04.01.2017 - Michal Šimo

Jen těžko bychom v našich dějinách hledali dokument, jenž by vstoupil do českého povědomí víc než nechvalně proslulé Obnovené zřízení zemské

<p>Obnovené zřízení zemské vydal český král a moravský markrabě Ferdinand II. bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. </p>

Obnovené zřízení zemské vydal český král a moravský markrabě Ferdinand II. bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. 


Reklama

Ještě dlouho před tím, než zaburácel poslední výstřel třicetileté války, vydal český panovník a německý císař Ferdinand II. dokument, který poznamenal tvář českého království na několik budoucích generací.

Proti  nekatolické elitě

Obsah dokumentu nemohl být pro zasvěceného současníka žádným překvapením. Od hrůzného divadla popravy sedmadvaceti českých pánů nabral náboženský a politický vývoj v českých zemích zcela nový směr a znění Obnoveného zřízení zemského bylo jen jeho logickým vyústěním. V mnoha případech tak došlo ke konečnému právnímu uzákonění věcí, které v předchozích letech pomalu vstupovaly v platnost. Ke vší nelibosti českých stavů neměl zemský sněm na vzniku Obnoveného zřízení zemského žádný podíl. Ferdinand se při jeho přijetí dokonce vůbec neobtěžoval jej požádat o souhlas. Zřízení tak bylo zemské obci vnuceno a v podstatě předznamenalo budoucí absolutní vládu panovníka, v jejímž pojetí držel monarcha nikým neomezenou moc nad svými zeměmi.

Nabízí se otázka, proč se česká šlechta nezmohla na sebemenší odpor a spokojila se jen s chabými protesty, a to až rok po oficiálním vydání nového zřízení. Odpověď je prostá. Po těžké porážce stavovského povstání, popravě sedmadvaceti českých pánů a především následkem nekonečné série pozemkových záborů, na nichž se obohatily takové osobnosti, jako kupříkladu Albrecht z Valdštejna, nezbyla odbojné části šlechty v podstatě žádná reálná moc.

Ferdinanda měl k vydání nového zřízení silnou motivaci. Před bělohorskou porážkou se české šlechtě dařilo s panovníkem úspěšně soupeřit. Měla velký podíl na vládě a království fungovalo do jisté míry jako stavovská monarchie, v jejímž duchu se král musel o svou moc dělit se šlechtou. Povstáním českých stavů roku 1618 dosáhl tento vývoj vrcholu a šlechta získala nebývalou moc. Dokonce si dovolila z trůnu svrhnout samotného Ferdinanda, což bylo pro habsburský dům naprosto nepřijatelné. Panovník se tedy v pobělohorském období snažil moc šlechty výrazně omezit a díky použitým represím se mu to skutečně dařilo. 

TIP: Přinuceni k obrácení: Jaké metody využívala pobělohorská rekatolizace?

Kromě omezení stavovské moci vedl Ferdinanda i náboženský motiv. Rekatolizační snahy, do jejichž čela se Habsburkové rádi stavěli, sice probíhaly již od začátku dvacátých let, ale v dlouhodobé perspektivě potřebovaly také své pevné ukotvení v zemském zákoně. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že před rokem 1620 zaujímali katolíci v českých zemích nepoměrnou menšinu a celá katolická strana si velmi dobře uvědomovala problémy s tím spojené, které v předešlých letech vyústily v samotné stavovské povstání.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Postavena z ropy 

Dubaj | rozloha: 35 km² | Spojené arabské emiráty
populace 1950: 21 000 obyvatel | populace 2020: 2 921 000 obyvatel

Historie Dubaje sahá do 18. století, kdy šlo o drobnou rybářskou osadu. Poloha na břehu Perského zálivu z ní však časem udělala vyhledávaný přístav a místo, kde se obchodovalo mimo jiné se zlatem. Ani v roce 1950 však Dubaj ještě zdaleka nepřipomínala dnešní metropoli – žilo tam pouhých 21 tisíc lidí. O 16 let později se nicméně v teritoriálních vodách města podařilo objevit ropu a vypukl boom: Jen mezi léty 1968 a 1975 se tamní populace rozrostla o 300 % a trend se nezastavoval. Na přelomu milénia tak již Dubajští osídlovali také uměle vytvořené ostrovy. 

Zajímavosti
Vesmír

Vykopávky na místě bývalého Ripley/Choate House v kampusu Dartmouth College.

Věda

Kramářské písně líčily krvavé mordy i příběhy o děsivých netvorech.

Historie

Tento poškozený de Havilland Sea Venom od Royal Navy právě přistál na palubě HMS Eagle.

Válka

Vzducholoď LZ-129 představovala mistrovské dílo německých konstruktérů. Kolos, poháněný čtyřmi dieslovými motory, dokázal letět rychlostí až 135 km/h.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907