Bič na šlechtu a nekatolíky: Obnovené zřízení zemské

04.01.2017 - Michal Šimo

Jen těžko bychom v našich dějinách hledali dokument, jenž by vstoupil do českého povědomí víc než nechvalně proslulé Obnovené zřízení zemské

<p>Obnovené zřízení zemské vydal český král a moravský markrabě Ferdinand II. bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. </p>

Obnovené zřízení zemské vydal český král a moravský markrabě Ferdinand II. bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. 


Reklama

Ještě dlouho před tím, než zaburácel poslední výstřel třicetileté války, vydal český panovník a německý císař Ferdinand II. dokument, který poznamenal tvář českého království na několik budoucích generací.

Proti  nekatolické elitě

Obsah dokumentu nemohl být pro zasvěceného současníka žádným překvapením. Od hrůzného divadla popravy sedmadvaceti českých pánů nabral náboženský a politický vývoj v českých zemích zcela nový směr a znění Obnoveného zřízení zemského bylo jen jeho logickým vyústěním. V mnoha případech tak došlo ke konečnému právnímu uzákonění věcí, které v předchozích letech pomalu vstupovaly v platnost. Ke vší nelibosti českých stavů neměl zemský sněm na vzniku Obnoveného zřízení zemského žádný podíl. Ferdinand se při jeho přijetí dokonce vůbec neobtěžoval jej požádat o souhlas. Zřízení tak bylo zemské obci vnuceno a v podstatě předznamenalo budoucí absolutní vládu panovníka, v jejímž pojetí držel monarcha nikým neomezenou moc nad svými zeměmi.

Nabízí se otázka, proč se česká šlechta nezmohla na sebemenší odpor a spokojila se jen s chabými protesty, a to až rok po oficiálním vydání nového zřízení. Odpověď je prostá. Po těžké porážce stavovského povstání, popravě sedmadvaceti českých pánů a především následkem nekonečné série pozemkových záborů, na nichž se obohatily takové osobnosti, jako kupříkladu Albrecht z Valdštejna, nezbyla odbojné části šlechty v podstatě žádná reálná moc.

Ferdinanda měl k vydání nového zřízení silnou motivaci. Před bělohorskou porážkou se české šlechtě dařilo s panovníkem úspěšně soupeřit. Měla velký podíl na vládě a království fungovalo do jisté míry jako stavovská monarchie, v jejímž duchu se král musel o svou moc dělit se šlechtou. Povstáním českých stavů roku 1618 dosáhl tento vývoj vrcholu a šlechta získala nebývalou moc. Dokonce si dovolila z trůnu svrhnout samotného Ferdinanda, což bylo pro habsburský dům naprosto nepřijatelné. Panovník se tedy v pobělohorském období snažil moc šlechty výrazně omezit a díky použitým represím se mu to skutečně dařilo. 

TIP: Přinuceni k obrácení: Jaké metody využívala pobělohorská rekatolizace?

Kromě omezení stavovské moci vedl Ferdinanda i náboženský motiv. Rekatolizační snahy, do jejichž čela se Habsburkové rádi stavěli, sice probíhaly již od začátku dvacátých let, ale v dlouhodobé perspektivě potřebovaly také své pevné ukotvení v zemském zákoně. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že před rokem 1620 zaujímali katolíci v českých zemích nepoměrnou menšinu a celá katolická strana si velmi dobře uvědomovala problémy s tím spojené, které v předešlých letech vyústily v samotné stavovské povstání.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907