Bílé zlato Hallstattu: Jak se dobývala alpská sůl v pravěku?

27.01.2020 - Veronika Mikešová

Vysoko v rakouských kopcích, nad modrými oky alpských jezer, se ukrývá nesmírné bohatství. Je důležitým zdrojem suroviny dnes a bylo jím již před sedmi tisíci lety

<p>Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci</p>

Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci


Reklama

Dalo by se říci, že proslulá lokalita změnila archeologii. Dokonce je podle ní označována celá epocha starší doby železné, takzvaná doba halštatská, ale vnesla také do naší vědy nové světlo poznání. Sůl jako konzervant totiž umožnila téměř perfektní dochování takových organických předmětů, o kterých si archeologové střední Evropy nechávají většinou jen zdát. A tak se Hallstatt stal jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť nejen v Evropě, ale na celém světě, a roku 1997 byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. 

Důmyslné dílo neolitických zemědělců

Lidé si pro sůl do kopců nad jezerem Hallstättersee chodili podle všeho již v neolitu. Solné prameny, kterými bílé zlato vyvěralo na povrch, musely nutně přitahovat zvířata, která k nim chodila pít. Toho si nemohli nepovšimnout okolo žijící lidé. Sůl jakožto zdroj životně důležitých minerálů byla cennou surovinou již v době kamenné, kdy však získat ji nebylo vůbec jednoduché.

Že bohatství pramenů nad solným jezerem objevili neolitičtí zemědělci, dokládá několik nálezů kamenných broušených seker a také parohového kopáče. Ten napovídá, že nemuseli jako zdroj využívat pouze solanky, ale že se mohli pokoušet sůl dobývat pod povrchem. Koneckonců, nebylo by to pro ně nic neznámého. V bavorském Arnhofenu již v neolitu fungovaly podpovrchové doly na těžbu rohovce.

Skutečná těžba v hlubinných dolech se však rozjela až o mnoho tisíc let později, v době bronzové, okolo 16. století př. n l. Objev bronzu umožnil výrobu celé řady efektivních těžebních nástrojů. Je ohromující, jak rozsáhlé a propracované dílo dokázali místní obyvatelé tehdy vytvořit.

TIP: Krupka z cínu zrozená: Jak se dolovalo ve středověkém Krušnohoří?

Spletitý systém chodeb, šachet, konstrukcí a pomocných tažných zařízení byl velmi důmyslný, včetně promyšlené cirkulace vzduchu. Takový úspěch musel region proslavit a zajistit mu značné bohatství. Přesto ve 13. století př. n. l. těžba v místech prvních dolů ustala. Proč? To zatím není zcela zřejmé, ovšem archeologický průzkum jedné části těchto dolů naznačuje, že důvodem mohly být sesuvy půdy, způsobené silnými dešti. Těžba se ale na místo vrátila, nejprve v závěru doby železné a pak opět ve středověku, přičemž pokračuje až do dnešních dnů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907