Bitva u Azincourtu: Střet, který rozhodl nekonečnou válku mezi Anglií a Francií

15.05.2019 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Zatímco se v Kostnici se v roce 1415 usilovně jednalo o náboženských otázkách, na severu Francie se schylovalo k jednomu z nejdůležitějších střetnutí stoleté války, které předznamenalo soumrak středověkého rytířstva


Reklama

Na sv. Kryšpína dne 25. října 1415 změřila francouzská armáda své síly s Angličany v jedné z nejslavnějších bitev středověku, v bitvě u Azincourtu. Anglický král Jindřich V. zde na hlavu porazil několikrát početnější vojsko francouzského krále Karla VI., které bylo vedeno konstáblem Karlem z Albretu a dalšími francouzskými velmoži z armagnacké strany.

Lev proti lilii

Vítězství anglické strany bylo o to velkolepější, že anglické vojsko, přímo vedené králem Jindřichem V., čítalo pouhých šest tisíc mužů, z toho však bylo pět tisíc lučištníků, navíc hladových a unavených. Sebevědomí Francouzů se opíralo o dvacet pět tisíc vojáků, včetně tehdejšího výkvětu francouzského rytířstva. Ale Francouzi opět podcenili moc, kterou nad středověkými bojišti vládl anglický dlouhý luk. 

Bitva se odehrála mezi vesnicemi Azincourt a Tramecourt, v prostoru sevřeném dvěma pruhy lesa. Král Jindřich využil vhodného terénu. Na bocích kryl anglickou formaci les, před ní se prostíralo rozbahněné oraniště, které museli Francouzi překonat. V kombinaci s ničivou silou vystřelovaných šípů, disciplínou a zkušenostmi anglických vojáků a odvážným vedením krále se stala početní převaha osudovou nevýhodou.

Na anglické straně padlo třináct rytířů (mezi nimi králův bratranec vévoda z Yorku) a několik set pěších. Z Francouzů padlo přes pět tisíc rytířů včetně konetábla, tři vévodové, pět hrabat a devadesát baronů. Kolem tisíce jich padlo do zajetí, mezi nimi Karel, vévoda z Orléansu a Jan Le Maingre, maršál Francie.

TIP: Podvodníci a lžikrálové na trůně: Falešná Johanka z Arku

Anglický král Jindřich získal vítězstvím dostatečný prostor k přípravě dalšího tažení mnohem většího rozsahu, jež započalo roku 1417. O dva roky později získal Jindřich obléháním město Rouen, čímž Angličané ztvrdili svou vládu nad Normandií. V září 1419 stál Jindřich před Paříží a po půl ročním vyjednávání, 21. května 1420, dosáhl smlouvou z Troyes toho, že po smrti francouzského krále Karla VI. Šíleného se stane jeho nástupcem anglický král a jeho potomci. Z nástupnictví tak byl vyloučen dauphin Karel z Valois. Ke stvrzení nároku anglického krále na anglický trůn si vzal Jindřich V. za ženu Kateřinu z Valois, Karlovu dceru.

  • Zdroj textu:

    Kauzy (extra Historie)

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907