Bizarní Hexagon v atmosféře Saturnu je ještě divnější, než se zdálo

11.09.2018 - Stanislav Mihulka

Nad slavným Hexagonem se zvedá mohutný vír, který má rovněž velmi překvapivý tvar šestiúhelníku

<p>Hexagon na snímku sondy Cassini</p>

Hexagon na snímku sondy Cassini


Reklama

Saturn je planetou se spoustu výjimečností. Jednou z nich je i takzvaný Hexagon, velmi zvláštní uspořádání oblaků na severním pólu plynného obra, které má výrazný tvar šestiúhelníku. Jedna jeho strana přitom měří asi 13 800 kilometrů, čímž přesahuje rozměry planety Země. A stále nás nepřestává udivovat.

Britští vědci v čele s Leighem Fletcherem z Leicesterké univerzity nedávno analyzovali data meziplanetární sondy Cassini, která prostudovala mimo jiné i oblast severního pólu Saturnu. Nad Hexagenem objevili gigantický vír, a ten má opět tvar šestiúhelníku.

Hexagonální vír

Jak říká Fletcher, nově objevený vír perfektně sedí na tvar oblaků, které se nacházejí pod ním. Vědce to překvapilo. Vír sahá do výšky zhruba 290 kilometrů na oblaky Saturnu, čili do oblasti Saturnovy stratosféry. Podle dat sondy Cassini se vír objevil v roce 2014, když severní polokoule plynného obra přešla do období léta. Podobný letní vír přitom sonda předtím pozorovala u jižního pólu planety, ten ale neměl šestiúhelníkový tvar.

TIP: Slunovrat na Saturnu: Sonda Cassini zachytila blížící se příchod léta

Badatelé pozorovali šestiúhelníkový vír na Saturnu díky údajům z infračerveného spektrometru CIRS (Composite Infrared Spectrometer), který měla na palubě sonda Cassini. Jakmile si vír zobrazili, tak je fascinovalo, jak přesně odpovídá slavnému Hexagonu ve vrstvě mraků na severním pólu. Nový objev samozřejmě přinesl nové otázky. Jak je možné, že proudění v horních vrstvách atmosféry Saturnu vytváří právě takový tvar?

  • Zdroj textu:

    ESA, Nature Communications

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907