Bohatství z Hlubiny: Do těžby uhlí na Ostravsku se zapojili i Rotschildové!

08.08.2017 - Ilona Šťastná

Zašlou i současnou slávu průmyslové Ostravy a hlavně Vítkovic připomíná unikátní industriální památka z první poloviny 19. století – důl Hlubina

Těžba na Ostravsku -<p>Důl Hlubina je součástí komplexu Vítkovických železáren</p>
Těžba na Ostravsku -

Důl Hlubina je součástí komplexu Vítkovických železáren


Reklama

V prosinci 1828 byla vydána zakládací listina závodu ve Vítkovicích a roku 1835 připadla vítkovická Rudolfova huť Geymüllerově nájemní společnosti, ve které měla zastoupení i rodina Rotschildů. O několik let později, roku 1851, byly v její blízkosti vyhloubeny další dva vrty, které potvrdily přítomnost uhlí. Na jejich základě tam byl roku 1852 založen důl Hlubina.

Hlubina

Ve vzdálenosti dvacet čtyři metrů od sebe byly vyhloubeny dvě jámy (větrní, kterou se přiváděl vzduch a vztažná, která ho rozváděla do těžní jámy), což bylo pro tehdejší dobu zcela unikátní. Těžní jáma číslo 1 byla v letech 1852–1857 vybrána až do hloubky 244 metrů, jáma číslo 2 měla 155 metrů. Pravidelná těžba začala roku 1867. Mezi dolem Hlubina a železárnami byla později vybudována koksovna, čímž vznikl ojedinělý komplex zahrnující těžbu uhlí, úpravnu, výrobu koksu a výrobu surového železa. Spojení mezi jednotlivými částmi zajišťovaly pásové dopravníky, zavážecí zařízení a dopravní mosty.

Když se roku 1873 spojil bankovní dům Rotschildů se společenstvím bratří Gutmannů, vzniklo Vítkovické horní a hutní těžířstvo a pět let na to začala první rekonstrukce a modernizace dolu Hlubina. Původní těžní stroj i ventilátor Guibal byly nahrazeny novými a výkonnějšími zařízeními, která umožňovala zkvalitnění těžby. Rekonstrukce pak proběhly i následujících letech a železárny se jako komplex rychle rozrůstaly. Vznikla nová huť Karolína a začaly se vyrábět hutní stroje, vznikla ocelárna, šamotárna i kovárna a celkový počet zaměstnanců se rozrostl na 9 000.

Z neštěstí do prosperity

Rychlý rozvoj a prosperita si ale také vybraly svou daň. 14. června 1894 napáchalo obrovské škody několik výbuchů. První z nich přišel v půl desáté večer a byl tak silný, že prach a dým vyrazily vtažnou jamou až na povrch. Druhý se ozval o půl hodiny později. Krátce po něm dorazila první skupina záchranářů, která se snažila dostat k centru havárie. Následovaly však další detonace a všech pět záchranářů za ně zaplatilo životem. Katastrofa se dotkla celkem tří dolů a stála život 235 horníků. Po havárii se začalo s pravidelným odebíráním vzorků plynu a po snížení obsahu kysličníku uhličitého, 20. června 1894, se odtěžily narušené části dolu. Provoz byl poté po necelém měsíci obnoven.

Na počátku 20. století vznikly nové výrobny a přišla i modernizace všech zařízení. Roku 1921 byl proveden výkop nové těžní jámy, byla postavena ocelová těžní věž, která měla téměř padesát metrů a k dolu Hlubina a Karolína přibyl ještě důl Šalamoun.

Poslední vůz

Během druhé světové války bylo na dolu Hlubina vytěženo maximální množství uhlí. Po válce byl důl znárodněn a prošel i mnohými rekonstrukcemi. Poslední vůz s uhlím byl vytěžen 30. června 1992. Těžní i vzdušná jáma byly zasypány v letech 1995–1996 a všechna zařízení byla demontována. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 14/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939.

Zajímavosti

Oblíbené i obávané buráky

Věda

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Vesmír

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Válka

Téměř neviditelný podzemní požár rašeliny ve Středním Kalimantanu, Borneo

Věda

Zleva sedí Apt, Wilcutt, Readdy, Akers, Walz, stojí Lucidová, Blaha.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907