Boston: Kolébka americké svobody i moderní metropole plná kontrastů
Boston platí za neoficiální hlavní město Nové Anglie, které v sobě spojuje to nejhezčí ze dvou světů: chladnou krásu prosklených mrakodrapů i útulnost starých evropských čtvrtí s bezpočtem romantických zákoutí.
Boston se s náležitou hrdostí považuje za kolébku USA. Vznikl kolem roku 1630, nicméně na významu zásadně získal až v polovině 60. let 18. století, kdy se tam začal zvedat odpor proti britské daňové politice. V roce 1773 vyústil buřičský projev Samuela Adamse, jednoho z budoucích otců zakladatelů USA, ve slavné Bostonské pití čaje: Tehdy několik desítek tzv. synů svobody vtrhlo na paluby tří lodí britské Východoindické společnosti kotvících v přístavu a celý jejich náklad čaje vysypali do vody. O dva roky později již docházelo k přímým vojenským střetům mezi kontinentální armádou vedenou Georgem Washingtonem a Brity. Druzí jmenovaní museli nakonec v roce 1776 Boston opustit a 4. července téhož roku byla ve Filadelfii slavnostně podepsána Deklarace nezávislosti.
Útěk před hladomorem
V polovině 19. století přišly do Bostonu desetitisíce Irů, kteří ze své domoviny prchali před hladomorem v důsledku bramborové sněti. Kolem roku 1900 už tvořili největší etnickou skupinu ve městě a získali vliv na politické scéně. Ukázkový příklad jejich cesty k moci nabízí rodina Kennedyů, jejíž nejznámější člen John Fitzgerald se díky svému původu stal prvním katolickým prezidentem v dějinách USA.
Devatenácté století však Bostonu přineslo také nebývalý ekonomický i kulturní rozkvět: V roce 1848 tam otevřela své brány první veřejná knihovna v USA a v následujících letech vznikaly další významné instituce. Od konce 19. století pak ve městě fungovala první nadzemní dráha v Americe.
Růst metropole se však nezastavil ani ve století dvacátém. Například roku 1958 mohli občané poprvé vyrazit na Freedom Trail neboli „stezku svobody“, která dodnes vede kolem všech pečlivě zrekonstruovaných pamětihodností připomínajících boj za nezávislost. Z novějších počinů pak stojí za zmínku tzv. Big Dig neboli přeložení městské dálnice pod zem. Největší urbánní projekt svého druhu v USA znamenal zklidnění dopravy na povrchu, vznik nového parku nesoucího jméno Rose Kennedyové i stavbu spektakulárního Zakimova mostu, přes nějž denně přejede na dvě stě tisíc aut.
Po stopách svobody
Díky bezmála čtyřem stoletím dějin představuje Boston pro turisty jedno z nejzajímavějších měst ve Spojených státech. A vaše první seznámení s ním by se mělo odehrát právě na trase Freedom Trail, která měří zhruba čtyři kilometry a prochází kolem šestnácti historických míst spojených s bojem za svobodu. Stezka začíná u informačního centra v Boston Common, nejstarším veřejném parku Spojených států. Na jeho okraji vás uvítá impozantní budova State House s kopulí pokrytou 23karátovým zlatem, sídlo vlády i dalších důležitých institucí státu Massachusetts, kam navíc můžete nahlédnout zdarma.
Další zastávku tvoří památný kostel Park Street Church, kde abolicionista a novinář William Lloyd Garrison pronesl v roce 1829 první veřejné odsouzení otroctví. Hned vedle se rozkládá Old Granary Burial Ground, jeden z nejslavnějších hřbitovů v USA, který se stal místem posledního odpočinku mimo jiné řady bojovníků za svobodu – včetně Samuela Adamse či Paula Reverea. O pár kroků dál pak narazíte na Old South Meeting House, kde roku 1773 již zmíněným Adamsovým projevem začala americká revoluce. A dnes tam na vás čeká velmi zajímavá výstava věnovaná následné cestě za nezávislostí.
Knížky od Washingtona
Vaše další kroky mohou vést k Old State House neboli původnímu sídlu britského guvernéra, odkud byla veřejnost v roce 1776 seznámena s Deklarací nezávislosti. Dobové artefakty si lze prohlédnout ve Faneuil Hall, jíž se přezdívá „kolébka svobody“ a která sloužila jako shromaždiště revolucionářů. Na protilehlém tržišti Quincy Market se potom můžete občerstvit po první části trasy a pokračovat do Charlestownu, kde na vás čekají další pozoruhodnosti: Jde především o 67metrový žulový Bunker Hill Monument, připomínající první bitvu s Brity z roku 1775. Evropská mocnost tehdy sice zvítězila, nicméně prohra kolonisty ještě pevněji utvrdila v jejich odporu. Procházku pak můžete zakončit u řeky na Charlestown Navy Yard, kde kotví několik historických lodí.
Po zdárném zdolání stezky svobody se můžete vrátit například do čtvrti Beacon Hill, jejíž řadové domy i vily v georgiánském a viktoriánském stylu, kočičí hlavy v ulicích či útulné obchůdky a kavárny působí starosvětsky příjemně. Z tamních významných budov vyniká Boston Athenaeum na Beacon Street, jedna z nejstarších knihoven v USA, zahrnující na sedm set tisíc svazků. Místní muzeum navíc schraňuje i část knihovny George Washingtona.
Něco pro každého
Milovníci umění si přijdou na své v Museum of Fine Arts na Huntington Avenue, které od svého založení v roce 1870 shromáždilo přes půl milionu artefaktů, od staroegyptských pokladů po moderní díla. Za návštěvu stojí také nedaleké Isabella Stewart Gardner Museum na Evans Way, jehož zakladatelka a mecenáška dala během svých cest dohromady jedinečnou uměleckou sbírku. Vrchol expozice pak tvoří Tizianův sál se slavným obrazem Únos Europy. Isabella Stewart Gardnerová si přitom ve své vůli vymínila, že řada exponátů nebude mít popisky: Hodlala tak návštěvníky přimět, aby u děl strávili víc času a pronikli víc do hloubky.
Vynechat byste ovšem neměli ani pozoruhodné Museum of Science v Science Parku. Tamní nabídka sahá od působivých IMAX projekcí přes exponáty objasňující fungování lidského těla až po umělé blesky či sedmimetrovou fosilii triceratopse, jehož pouhá lebka váží 362 kilogramů. Rozsáhlý komplex přitom zahrnuje i planetárium a sekci o historii dobývání kosmu. Boston zkrátka nabízí pestrou škálu atrakcí, v níž si každý může najít „to svoje“.
