Kolébka Spojených států: Filadelfie je místo, kde se rodila Amerika

30.12.2021 - Ivo Brodský

„Zde začíná Amerika“, tak zní motto Pensylvánie. Pro jeden z třinácti zakládajících států USA je však neskromné prohlášení zcela namístě. Americká demokracie se totiž skutečně zrodila v tamním hlavním městě a Filadelfie slavnou událost dějin živě připomíná

<p>Most Benjamina Franklina spojuje břehy řeky Delaware, která zároveň tvoří přirozenou hranici mezi státy Pensylvánie a New Jersey.</p>

Most Benjamina Franklina spojuje břehy řeky Delaware, která zároveň tvoří přirozenou hranici mezi státy Pensylvánie a New Jersey.


Reklama

Zakladatelem města a celé přilehlé kolonie se stal William Penn, osmatřicetiletý rodák z Londýna, jemuž tam daroval půdu král Jiří II. Nešlo přitom o žádnou laskavost: Pennův otec byl anglickým admirálem i členem Sněmovny lordů a panovník se na něj nejednou obrátil s žádostí o půjčku. Darováním země v čerstvě ustavených koloniích tak vladař odmazal část dluhu. Každopádně šlo o výhodný obchod pro obě strany, neboť mladý Penn nadšeně propagoval pronásledované náboženské hnutí kvakerů a zastával demokratizační snahy, takže jeho odchod za Atlantik umožnil, aby doma vše běželo bez problémů dál. 

Athény Nového světa

William označoval založení města za „svatý experiment“ a plánoval vybudovat velkolepé a úhledné sídlo členěné šachovnicí ulic, které v živelně se rozvíjejícím Londýně neexistovaly. Roku 1682 zakotvil u břehů řeky Delaware v místě, jež v současnosti zcela pohlcuje velkoměsto. Čtvrť v samotném centru Filadelfie se však na počest téměř 350 let staré události dodnes nazývá Penn’s Landing neboli „Pennovo přistání“. 

V rozsáhlém pásu mezi Atlantikem a Erijským jezerem tak vznikla kolonie Pensylvánie, s hlavním městem Filadelfií. Coby kvakerský duchovní vůdce zamýšlel Penn celou oblast jako útočiště pro nábožensky pronásledované, a noví osadníci skutečně hromadně připlouvali: Nejvíc jich pocházelo z Německa, za oceán však zamířili i někteří čeští a moravští bratři. Amerika jim slibovala právní ochranu, jež tehdy v Evropě neexistovala – kolonisté si například sami stanovovali své zákony. Není proto divu, že o tři čtvrtě století později právě zde vzklíčilo semínko revoluce a boje za nezávislost. Tou dobou již Filadelfie tvořila největší sídlo stávajících kolonií i kulturní metropoli a vysloužila si přezdívku „Athény Nového světa“.

Symbol nezávislosti

Jen co se v novém domově zabydleli, využili kolonisté své postavení před zákonem a rozhodli se změnit některá zažitá pravidla zavedená anglickou vládou. Vadilo jim především zdanění bez možnosti zastoupení v britském parlamentu, což nakonec v roce 1774 vyústilo v zasedání Prvního kontinentálního kongresu v sídle místního cechu tesařů. Rok nato se zástupci třinácti kolonií sešli podruhé, tentokrát v budově známé jako Independence Hall, jež se stala symbolem americké svobody – 4. července 1776 tam totiž došlo k podpisu Deklarace nezávislosti. Veřejného čtení dokumentu se na přilehlém náměstí zúčastnil i čerstvě zvolený vrchní velitel kontinentální armády George Washington, pozdější první prezident USA.

Independence Hall je jednou z nevýznamnějších historických staveb USA. Právě zde byla roku 1776 podepsána Deklarace nezávislosti.

Slavnostní aureolu klíčového okamžiku amerických dějin dokreslil svým hlasem Zvon svobody: Ačkoliv je již puklý, stále platí za jeden z národních symbolů a našel důstojné spočinutí v pavilonu speciálně vybudovaném vedle Independence Hall. Jeho kopie se dnes nacházejí v mnoha Kapitolech jednotlivých států USA. Boj za nezávislost trval dalších sedm let, než jej v roce 1783 uzavřela definitivní porážka Anglie. Role Filadelfie coby dějiště významných událostí tím ovšem neskočila. O čtyři roky později tam zákonodárci podepsali první verzi americké ústavy a roku 1789 se uskutečnila volba hlavy státu. Je proto jen logické, že pro poslední dekádu 18. století se Filadelfie stala hlavním městem USA.

Zpátky v čase

Metropole familiárně přezdívaná „Philly“ představuje druhé největší sídlo na východním pobřeží. Těží ze strategické polohy mezi New Yorkem a Washingtonem a nabízí pestrou škálu pamětihodností, které lze přitom snadno obejít pěšky. Centrum prošlo důkladnou sanací a území o rozloze 1,6 km² v samotném srdci města bylo prohlášeno za národní historický park, což mu zajišťuje nejvyšší stupeň ochrany.

Stará dobrá Anglie? Nenechte se zmást, Elfreth’s Alley je nejstarší kontinuálně obydlenou ulicí v USA. 

S bohatými filadelfskými dějinami se lze pro začátek seznámit prostřednictvím kopií historických dokumentů a fotografií v turistickém centru. S trochou nadsázky se však dá směle tvrdit, že celá čtvrť dodnes působí, jako byste se vrátili v čase o dvě, ne-li o tři století. Atmosféra si zachovala osobitý šarm takřka shodný s tím, jaký tu panoval na počátku 18. věku. Například pitoreskní Elfreth’s Alley představuje dokonce nejstarší průběžně osídlenou ulici v celých USA. Obdobně dávné kořeny má slavná restaurace City Tavern, kam chodili již George Washington a Benjamin Franklin (viz Nejslavnější z místních). Personál navíc pro dokreslení dojmu obsluhuje v dobových kostýmech.

Nebe pro zakladatele

Severozápadně od národního parku v okolí Independence Hall se rozkládá čínská čtvrť. Do světa obývaného třetí největší asijskou komunitou v USA, hned po San Franciscu a New Yorku, se vstupuje impozantní bránou na Arch Street. V Chinatown můžete zavítat do sedmi desítek restaurací, ale pokud jde o občerstvení, stojí rozhodně za návštěvu spíš sousední Reading Terminal Market: Gigantický trh zemědělských produktů v bývalé nádražní budově se řadí mezi nejlépe zásobené v celých Spojených státech.

TIP: Zelené dědictví mafie: Chicago je dnes moderní a přívětivou metropolí

Jen co by kamenem dohodil se nachází filadelfská City Hall neboli radnice. Monumentální stavba s 642 místnostmi se pyšní dalším prvenstvím v rámci USA, coby největší městská správní budova. Vyrůstala dlouhých třicet let, ale po dokončení v roce 1901 nechybělo málo, a hned by se zas bourala: Na tehdejší poměry se totiž zdála předimenzovaná a viktoriánsky vyumělkovaná. Po vášnivých diskusích nakonec k demolici nedošlo a místo toho nechali představitelé města umístit na špici věže jedenáctimetrovou sochu Williama Penna. Až do roku 1987 platila nepsaná dohoda, že nebe nad Filadelfií patří zakladateli, takže jej žádná jiná budova nesmí převyšovat. A turistům se z platformy ve výšce 150 metrů nad zemí dodnes otevírá výhled na město jako na dlani. 

Nejslavnější z místních

V roce 1790 ve Filadelfii zemřel Benjamin Franklin, jeden z „otců zakladatelů“ USA, právem považovaný za prototyp renesančního člověka. Výčet jeho životních rolí je vskutku úctyhodný: Stal se nejen státníkem a diplomatem, ale rovněž vědcem, tiskařem, nakladatelem, vynálezcem a filantropem. Ve Filadelfii založil Americkou filozofickou společnost, první veřejnou knihovnu či hasičskou službu. V roce 1740 stanul u zrodu první vysoké školy na americké půdě, University of Pennsylvania. Není divu, že jsou místní na svého „Bena“ náležitě hrdí – jeho jméno nese ve městě nejen muzeum, ale i přírodovědecký institut, most přes řeku Delaware, náměstí či bulvár vedoucí k Muzeu umění. 


Česká stopa

Na podzim 1918 pobýval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk ve Washingtonu a 18. října tam podepsal Deklaraci československé nezávislosti. Následně se přesunul do Filadelfie na setkání představitelů dvanácti nástupnických zemí Rakouska-Uherska. Nově založená Středoevropská unie si za prvního předsedu zvolila právě naši hlavu státu a Masaryk pak přímo v Independence Hall podepsal Deklaraci o společných cílech nezávislých národů střední Evropy. Podobně jako kdysi George Washington, také on dokument veřejně přečetl davu shromážděnému před slavnou budovou. Zmíněnou událost dodnes připomíná sympatická tradice místní rozhlasové stanice, která vždy 26. října hraje klasickou českou hudbu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907