Břímě moderního bojovníka (3): Kolik váží zátěž dnešního vojáka na bojišti?

20.01.2022 - Miroslav Mašek

Pěchota vyráží do boje s výzbrojí a výstrojí, jejíž hmotnost činí desítky kilogramů. Nadměrná zátěž snižuje fyzickou i psychickou výkonnost mužstva, a tak velitelé hledají nové cesty, jak bojovníkům odlehčit

<p>„Poháněný krunýř“ exoskeletonu Onyx pro spodní část těla se skládá z popruhů a kloubů, které snímají z nositele část zátěže.</p>

„Poháněný krunýř“ exoskeletonu Onyx pro spodní část těla se skládá z popruhů a kloubů, které snímají z nositele část zátěže.


Reklama

Zatímco vývoj futuristického bojového obleku TALOS je podle všeho již u ledu, jiní výrobci se snaží šetřit svaly vojáků méně ambiciózními projekty. Nadějně se jeví zejména exoskeleton Onyx od společnosti Lockheed Martin.

„Poháněný krunýř“ pro spodní část těla se skládá z popruhů a kloubů, které snímají z nositele část zátěže. Díky menší energetické náročnosti dokáže na jedno nabití baterií fungovat 8–16 hodin. To je sice oproti ostatním prototypům pozoruhodný výsledek, stále však stačí jen pro kratší mise primárně defenzivního charakteru. Dodejme, že se experimentuje i s ještě minimalističtějšími modely – třeba ExoBoot od společnosti Dephy poskytuje pomocný pohon pro kotníky.

Očima českého veterána

Než taková řešení dozrají, budou si vojáci zřejmě muset nadále poradit sami. Na nadřízených pak je, aby dokázali individuální zátěž mužstva optimalizovat. Tímto tématem se zabývá i Armáda ČR a zajímavé postřehy k němu publikoval například velitel 43. výsadkového praporu podplukovník Ivo Zelinka.

K podobným úvahám ho přivedla vlastní zkušenost: „Při bleskové prohledávací operaci v afghánské provincii Vardak jsem utrpěl vážné zranění kolene. Bylo částečně způsobeno právě vysokou hmotností výstroje a výzbroje, kterou jsme na tyto úkoly nosili. Událost mě nejprve upoutala na lůžko a pak přinutila i k předčasnému návratu do vlasti. Začal jsem tedy přemýšlet, jak se podobným nepříjemnostem v budoucnu vyhnout.“

Jako základ své analýzy použil Zelinka seznam zátěže amerického pěšáka v podobě, kterou roku 1950 navrhl generál Samuel Marshall, a porovnal ji s výbavou příslušníka AČR v Afghánistánu. Došel k tomu, že zatímco tehdejší bojovník strýčka Sama měl nést v průměru 18 kg, český voják se musí popasovat s 38 kg. Ačkoliv u polní uniformy došlo během desítek let ke snížení váhy o 1,5 kg (třeba díky náhradě vlny bavlnou a nylonem), u vybavení hmotnost naopak narostla o hrozivých 21 kg.

První příčina spočívá v množství nesených nábojů. Americký střelec nesl k pušce M1 jen dvě sumky se 48 náboji (tedy asi 1 kg), český voják v Afghánistánu musel k Sa vz. 58 mít osm zásobníků s 240 „včelkami“ o celkové váze 5,6 kg (Zelinkův rozbor je z roku 2011, kdy ještě nebyly zavedeny pušky BREN).

Nezbytné tekutiny

Dále za nárůstem zátěže stál větší objem nesené vody. Zámořský voják se v 50. letech musel spokojit s litrem, na horkém Středním východě Češi nosili trojnásobek (pří vícedenních patrolách spotřeba na 24 hodin činila až 6 litrů na osobu). Zelinka přiznává, že část vody lze nahradit lehčími filtry či tabletami na úpravu tekutiny z místních zdrojů, ovšem ne každý typ mise poskytuje dostatek času k jejímu hledání a čištění. Největší nárůst zátěže přinesla výstroj, kterou armády v polovině minulého století neznaly – třeba hlavové a zbraňové noktovizory.

Jaká doporučení z analýzy vyplývají? V oblasti hi-tech přístrojů preferuje Zelinka pořízení co nejlehčích modelů posledních generací. U balistické ochrany vidí jako nejvhodnější pro asymetrická bojiště kombinaci plátů a měkké balistiky coby součásti taktické vesty (pláty z nejpokrokovějších materiálů uspoří až 2 kg). Redukční dietou může projít též výzbroj – čeští výsadkáři místo pistole CZ 75 používají o třetinu lehčí polymerový Glock 17 a nosí pušky BREN s kratší hlavní. Pomůže i kreativita jednotlivce. Mnozí výsadkáři AČR třeba nosí zimní bundu Snugpak o váze pouhých 0,7 kg, která jim díky svému objemu nahrazuje také spací pytel.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Laločníci na korálovém útesu

Věda
Reklama
Historie

7335 (1989 JA) patří do tzv. Apollonovy skupiny planetek – tak se nazývají vesmírné objekty obíhající kolem Slunce, jež v periodických intervalech míjejí oběžnou dráhu Země.

Vesmír

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907