Budeme přepisovat učebnice? Uran je teplejší, než jsme si mysleli
Podle nové studie Uran vyzařuje více vnitřního tepla, než kolik naměřila v roce 1986 sonda Voyager 2. Podle vědců by mohlo naznačovat zcela odlišnou vnitřní strukturu této planety a možná i její historii.
Ačkoli se Uran nachází na samotném okraji Sluneční soustavy, nová studie publikovaná v odborném časopisu Geophysical Research Letters ukazuje, že je překvapivě teplý – patrně díky vnitřní energii.
Tým vědců z univerzity v Houstonu vedený Sin-jüe Jangem zjistil, že planeta vyzařuje o 12,5 % více tepla, než kolik přijímá od Slunce. Tento objev zpochybňuje dosavadní představy, které se opíraly o měření sondy Voyager 2 z roku 1986.
Budeme přepisovat učebnice?
Voyager 2 byl jedinou sondou, která si Uranu prohlédla zblízka. Tehdejší data naznačovala, že planeta nevyzařuje téměř žádné vnitřní teplo – na rozdíl od jiných plynných obrů, jako jsou Jupiter nebo Saturn, které vyzařují až dvojnásobek energie přijímané ze Slunce. Nová analýza ale ukazuje, že Voyager mohl měřit v neobvyklé době – během zvýšené sluneční aktivity – což mohlo zkreslit tehdejší výsledky.
Podle vědců Uran stále vyzařuje zbytkové teplo z doby svého vzniku před přibližně 4,5 miliardami let. Tento fakt má zásadní význam pro porozumění, jak se planeta formovala a vyvíjela. Dosavadní modely totiž předpokládaly, že Uran je geologicky „mrtvá planeta“ – nový výzkum tento narativ ale zásadně mění.
Historie ledového obra
Podle současných hypotéz vznikl Uran blíže Slunci a do své dnešní vzdálené oběžné dráhy se dostal asi o půl miliardy let později. Pokud ale planeta vyzařuje vnitřní teplo, mohlo by to naznačovat zcela odlišnou vnitřní strukturu nebo evoluční dráhu, než se dosud předpokládalo.
Spoluautor studie Liming Li upozorňuje, že výzkum Uranu může pomoci lépe pochopit atmosférické a klimatické procesy nejen jinde ve vesmíru, ale i na Zemi. Způsob, jaký planety uchovávají a ztrácejí teplo, může vědcům poskytnout cenné informace například pro studium globálních klimatických změn.
Vědci nová zjištění považují za další pádný argument pro samostatnou planetární misi k Uranu. Již v roce 2022 označila americká Národní akademie věd projekt Uranus Orbiter and Probe (UOP) za jednu z nejvyšších priorit pro příští dekádu. Realizace takové mise je ale extrémně náročná – nejen technicky, ale i finančně a politicky.
Podle planetárního vědce Leigha Fletchera mají vědci zhruba deset let na to, aby se z návrhu na papíře stal skutečný projekt: „Nemáme čas ztrácet čas,“ varoval Fletcher už v době publikace zprávy.
