Budou berně, bude víra: Licitování šlechty a císaře o českou konfesi

28.03.2016 - Josef Veselý

Král Maxmilián byl člověk nejenom více korun, ale více tváří. Dával najevo porozumění, avšak posléze skutek utek


Reklama

Habsburk patřil k tomu druhu lidí, co mnohem víc slibují, než mohou a chtějí učinit. Jeho éra byla plna lákavých příslibů, fakticky však viditelné změny nepřinesla, a pokud ano, tedy úpadek královské moci, a rozčarování těch, kdož do Maxmiliána vkládali své naděje. 

Licitování o českou konfesi

„Roku 1575 byla po vážných změnách a dlouhém jednání schválena na úplném sněmě proslulá konfese, známá pod jménem konfese česká,“ píše Ernest Denis. Byla sepsána s patrnou snahou, aby se co možná vyhnula sporným otázkám. Slůvko „konfese“ znamená vlastně víru čili vyznání. Bylo to skutečně společné vyznání víry. Podílela se na něm luteránská, novoutrakvistická a bratrská šlechta v Českém království. I kvůli účasti tolika různých vyznání obsahuje dokument řadu rozporuplných článků, měl se však stát základnou pro nezbytné usmíření mezi frakcemi protestantů.  

Stavové žádali, aby král konfesi uznal a svým podpisem potvrdil její platnost. Všem připadalo, že by Maxmilián nemusel mít nic proti. Vždyť konfese v mnohém vycházela vstříc jeho koncepci náboženské tolerance. A byla tu ještě jedna věc: král potřeboval od sněmu vymoci berně a současně chtěl prosadit potvrzení svého prvorozeného syna Rudolfa za svého zástupce. Takže všechny trumfy byly v rukou protestantských Čechů, nebo to tak aspoň vypadalo.

Skutečně se licitovalo jako v mariáši: jestliže povolíte vy, povolím i já, až nakonec to byl Maxmilián, kdo povolil jako první. Berně budou, Rudolf bude – v tom případě i konfese může být. Zbývalo jen podepsat, jenže to Maxmilián neudělal. Sice slíbil, ale jenom ústně. Jakýkoli souhlas písemnou formou odmítl pod záminkou, že tak učiní později. Ale sotva přejel zemské hranice, svůj ústní slib odvolal, zakázal šíření konfese tiskem a hned nato vydal dva mandáty proti novotám v náboženství. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 4/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907