Černokněžník Krabat: Kde se vzala legenda o chlapci se slaměnou korunou?

02.01.2020 - Jan Halm

V srbské Lužici se dodnes vypráví příběhy o Krabatovi, dobrém čaroději, který porazil svého mistra a nyní svými kousky pomáhá lužickému lidu. Od mága Krabata ze srbské pověsti k chlapci Krabatovi, bloudícímu ve vánoční čas se slaměnou korunou jednoho ze tří králů, však příběh urazil dlouhou cestu

<p>Příběh o Krabatovi se odehrává na pozadí Velké severní války.</p>

Příběh o Krabatovi se odehrává na pozadí Velké severní války.


Reklama

Dnes známou verzi Čarodějova učně nejklasičtěji otiskl do povědomí lidí Otfried Preussler (1923–2013), německý spisovatel původem z Liberce, který lidovou pověst přetvořil v kouzelný příběh, z něhož mrazí. Nicméně poprvé byla pověst o čarodějově učni zaznamenána roku 1837 Joachimem Leopoldem Hauptem. Lidové vyprávění je pak ještě výrazně starší. V prvotní verzi legendy byl Krabat zlým černokněžníkem, který si svou cestu k dobru a spáse musel teprve najít. Jeho předobrazem byl patrně muž jménem Johannes Schadowitz, žijící v Lužici koncem 17. století.

Chorvat v souboji s ďáblem

Kde se vzalo jméno Krabat? Schadowitz byl kapitánem nepravidelné chorvatské jízdy, obávané lehké kavalérie nazývané Crabati (lužicky Chorvati). Tato jednotka byla srovnatelná s husary a ne nepodobná slavným kozákům. Do pravidelné armády byli začleněni roku 1625, kdy byl založen první Chorvatský pravidelný regiment. Johannesovi daroval za věrné služby saský kurfiřt Jan Jiří III. statek nedaleko Vojeřic, kde se příběh čarodějova učně odehrává.

Dle pověsti získal chorvatský kapitán čarodějnou moc v Černém Chlumci od místního mlynáře, který nebyl jen tak ledajaký. Lidé o něm říkali, že je spolčen s ďáblem a Schadowitz/Krabat musel napřít všechny své síly, aby jej porazil a mohl se stát dobrým duchem Lužice. Tento souboj učedníka s mistrem je častým motivem napříč legendami (mimo jiné je součástí i další Preusslerovy knihy, Malá čarodějnice), jeho původ má však kořeny až ve starověké Indii.

Těžké válečné časy

Příběh o Krabatovi se odehrává na pozadí Velké severní války (1700–1721), ve které se střetly Dánsko, Norsko, Sasko a Rusko na jedné a Švédsko s Osmanskou říší na druhé straně. Válka, ve které padlo bezmála milion vojáků, zpustošila země a ztrápila obyčejný lid. Hladomor, nemoci a tlupy marodérů se staly běžnou součástí života. Proto není divu, že si vesničané začali vyprávět příběhy o mocí nadaném ochránci slabých, který jim pomůže z nouze.

TIP: Legendární válečnice: Co je pravdy na mýtech o Amazonkách?

Zároveň se v důsledku války v postižených zemích začala toulat spousta sirotků, kteří přišli o rodiny i střechu nad hlavou. Tato situace se stala živnou půdou pro vznik pověsti o žebravém chlapci či chorvatském vysloužilci, který prohlédne nástrahy temných sil, postaví se zlu mnohokráte mocnějšímu, než je on sám a za pomoci čistého srdce a lásky zvítězí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907