Červnové nebe nabídne částečné zatmění Slunce i noční svítící oblaka

03.06.2021 - Jan Píšala

Největší červnovou událostí na obloze bude částečné zatmění Slunce, které nastane 10. června. Půjde o nejvýše položené sluneční zatmění, pozorovatelné z území Česka, až do roku 2179

<p>Z určitých míst planety bude sluneční zatmění 10. června viditelné jako prstencové. Půjde o chladné oblasti v úzkém pásu táhnoucím se od severovýchodní Kanady přes Grónsko až po severovýchod Ruska – severní pól nevyjímaje! </p>

Z určitých míst planety bude sluneční zatmění 10. června viditelné jako prstencové. Půjde o chladné oblasti v úzkém pásu táhnoucím se od severovýchodní Kanady přes Grónsko až po severovýchod Ruska – severní pól nevyjímaje! 


Reklama

Letošní červnovou oblohu opanuje úkaz, který nás v České republice míjel šest let. Tak dlouhá doba totiž uplynula od posledního zatmění Slunce, jež jsme mohli z našich končin zahlédnout. To nadcházející se odehraje 10. června v dopoledních hodinách, bude však poněkud nesmělé. Měsíc, který jej vyvolá nasunutím mezi Zemi a Slunce, se bude zdráhat „zakousnout“ se do naší denní hvězdy pořádně. Zažijeme zkrátka jen částečné zatmění a i v tom nejlepším případě zakryje zemský souputník pouze 17 % průměru zářivého slunečního disku.

Ukousnuto Měsícem

Přesný start zatmění bude záležet na tom, odkud z České republiky jej budete sledovat. Následující časové údaje se vztahují k 50. rovnoběžce severní šířky a 15. poledníku východní délky, tedy k souřadnicím přibližně v centru naší země. Budete-li se nacházet v západní části republiky, počítejte s několikaminutovým předstihem, zatímco ve východní polovině naopak s obdobně dlouhým zpožděním. Ať už se ovšem budete na zatmění dívat odkudkoliv, vždy dodržujte všechna nezbytná bezpečnostní opatření (viz Jak na něj). 

První náznak temné měsíční siluety se na Slunci objeví v 11:44 SELČ, a to při pravém horním okraji jeho disku. V následujících 112 minutách jej Měsíc „olízne“ shora, přičemž maximální fáze zatmění nastane ve 12:39. Tehdy zůstanou odhaleny zhruba čtyři pětiny Slunce, načež se úkaz přehoupne do druhé poloviny: Okrouhlý obrys zemského průvodce bude z naší hvězdy pomalu ustupovat směrem k jejímu levému hornímu okraji a ve 13:36 nebeské představení skončí. 

Počkejte si na Venuši

Budete-li jej však sledovat dalekohledem, můžete si počíhat ještě na Venuši, která bude na denní obloze rovněž přítomna. A jelikož jde o nejjasnější nebeský objekt po Slunci a Měsíci (v červnu dosáhne zhruba −4 mag), snadno ji spatříte i v malém přístroji. Otázkou zůstává, jak ji na blankytně modrém nebi najít. S dalekohledem na naváděné montáži máte vyhráno, řešení však existuje i pro ty, jejichž přístroj spočívá na nejjednodušším možném stativu. Chce to pouze trpělivost: Venuši vám totiž do zorného pole „doručí“ zemská rotace.

V době zatmění se bude „sestra Země“ nacházet na obloze asi 20° od Slunce směrem na východ. Bude tedy zářit vysoko nad jihovýchodním až jižním obzorem, a to 1,25° od dráhy, po níž naše hvězda poputuje nebem v průběhu dne (1° odpovídá zhruba dvěma průměrům jejího disku). Stačí tedy namířit dalekohled na Slunce a počkat cca 80 minut, než se obloha posune o zmíněných 20° a Venuše se vám objeví v dalekohledu. 

Zamířit a nehýbat

Je však třeba dodržet několik důležitých podmínek: Zorné pole přístroje musí mít dostatečný průměr, aby ho Venuše neminula, ideálně kolem 5°. Dalekohled také musí být dobře zaostřený, což si snadno ověříte během zatmění na okrajích Slunce. V závěru úkazu pak nastavte sluneční disk do středu zorného pole a přístroj pevně zafixujte – od té chvíle se nesmí vůbec pohnout. 

Po 80 minutách zkuste do dalekohledu opatrně nahlédnout. Pokud jste při pozorování používali objektivový sluneční filtr, sejměte ho teprve nyní, a to tak, abyste přístroj nevychýlili. Venuše by se měla nacházet cca 1,51° na východ od středu zorného pole a její podoba v dalekohledu se odvine od použitého zvětšení: Bude-li desetinásobné, pátrejte po zářícím bodu, což může být na světlém pozadí náročnější. Výraznější zvětšení pak planetu s ohledem na její aktuální fázi ukáže jako drobný neúplný kotouček. 

Noční svítící oblaka

Následující týdny jsou také obdobím nočních svítících oblak, která se letos poprvé objevila nezvykle brzy - většinou jsou k vidění až kolem slunovratu. Svítící oblaka jsou vlastně řídkou oblačností, která se nachází mimořádně vysoko – zhruba 85 kilometrů nad zemí. Kvůli tomu, že je velice řídká, ji přes den nespatříme. Teprve až když Slunce zapadne do určité hloubky, mezi šesti až 16 stupni pod obzorem, nasvětlí mračna zespodu. My pak máme možnost spatřit úkaz svítících oblačných závojů

To co je způsobuje, je prach, který se nachází v mezosféře a do atmosféry se dostal několika způsoby – jednak je to třeba prach z meteorických rojů, ale i z průmyslové činnosti nebo silných sopečných erupcí. Na tyto částice se pak nabaluje led vznikající zejména reakcí kyslíku a vodíku, za přítomnosti slunečního záření, ale třeba i rozpadem metanu.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. června4 h 49 min20 h 41 min
15. června4 h 44 min20 h 51 min
30. června4 h 49 min20 h 52 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Blíženců, 21. června v 5:32 SELČ vstoupí do znamení Raka; nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt2. června1 h 57 min11 h 02 min
Nov10. června4 h 32 min21 h 11 min
První čtvrt18. června12 h 54 min1 h 21 min
Úplněk24. června21 h 08 min3 h 58 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nad severozápadem
  • Mars – viditelný večer nad severozápadem
  • Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci
  • Saturn – viditelný ve druhé polovině noci
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun –  viditelný ráno nad jihovýchodem

Zajímavé úkazy v červnu 2021

  •  6. června – planetka Juno v opozici se Sluncem
  • 10. června částečné zatmění Slunce: začátek úkazu v 11:44 SELČ, střed ve 12:39 (zakryto 17 % průměru slunečního disku), konec v 13:36 
  • 12. června – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na večerní obloze (cca 5,5°), o něco výš nad obzorem bude možné pozorovat i Polluxe a Castora z Blíženců a Mars
  • 13. června – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi (cca 2°), poblíž bude možné pozorovat i Polluxe a Castora z Blíženců a zvečera nízko nad obzorem také Venuši
  • 15. června – v první polovině noci měsíční srpek poblíž Regula ze Lva 
  • 20. června – v první polovině noci Měsíc poblíž Spiky z Panny 
  • 22. a 23. červnaMěsíc poblíž Antara ze Štíra na noční obloze
  • 27. až 30. června – seskupení Měsíce, Saturnu a Jupitera na brzkém ranním nebi: 27. 6. Měsíc cca 8° od Saturnu, 29. 6. cca 5,5° od Jupitera

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií:

    Pixabay (Randy McGuire),  Jan Píšala (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907