Češi na Jadranu: Kdo začali čeští turisté objevovat krásy Chorvatska?

09.08.2018 - Blanka Kovaříková

Český turismus do Chorvatska je všeobecně známý fenomén, ale málokdo tuší, že trvá víc než století. První Češi objevili krásy tamní přírody už před Velkou válkou a u Jaderského moře začali také podnikat. Jejich stopy jsou na jadranském pobřeží k vidění dodnes

<p>Chorvatsko se stalo oblíbenou destinací českých turistů</p>

Chorvatsko se stalo oblíbenou destinací českých turistů


Reklama

Klub českých turistů, který vznikl v roce 1888, již na přelomu 19. a 20. století organizoval první zájezdy na Jadran. Zážitky z dovolené turisté barvitě líčili v dobových časopisech a zájemců o cestu k moři přibývalo.

Výletníci, podnikatelé i architekti

Jednou z nejoblíbenějších destinací se brzy stala Baška na ostrově Krk, kde pražský podnikatel Emil Geistlich vytvořil v průběhu několika let zázemí pro české turisty. Poprvé přijel v roce 1909 a rozhodl se vybudovat přímořské letovisko. Nechal z Prahy poslat rozebraný pavilon z jubilejní výstavy a provozoval v něm českou restauraci, kde si hosti mohli objednat guláš či svíčkovou. S chorvatskými partnery Geistlich založil společnost Mořské a klimatické lázně Baška. Projektantem turistického komplexu byl pražský architekt Emil Králíček, stavitelem firma Matěje Blechy.

TIP: Proč ztroskotal ambiciózní československý plán na stavbu tunelu k Jaderskému moři

V Chorvatsku začali působit i další čeští architekti včetně Jana Kotěry. Na opatijské riviéře navrhl několik domů včetně hotelu Peppina. Dalším významným autorem se stal Adolf Tichy. Zajímavá je jeho přestavba německé čítárny v Opatiji, která byla počátkem 20. století upravena na vilu Neptun. Bělostná stavba se zdobnou fasádou připomínala novogotický zámek Hlubokou. Z dalších architektů lze uvést Carla Seidla, Josefa Schulza, Adolfa Loose, Josefa Hoffmanna, Aloise Zimu a další. 

Spolupráci českých turistů a jadranských podnikatelů podporovalo několik mecenášů, mezi nimi například hrabě Johann Nepomuk von Harrach, který založil spolek k podpoře hospodářského povznesení Dalmácie. Čeští turisté Chorvatsku zůstali věrni i přes všechny politické zvraty a byli také první, kteří se sem vrátil hned po skončení chorvatské války za nezávislost v roce 1995.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907