Česká města z kamene: Výkladní skříně skalních měst

18.08.2016 - Jan Vítek

Česká republika je v množství i rozmanitosti pískovcových skalních měst skutečnou evropskou velmocí. Mnohá z nich jsou častým cílem rodinných i školních výletů, jiná patří k dobře skrytým zákoutím naší přírody


Reklama

Na celém světě bychom nenašli dvě města, která by si byla podobná jako vejce vejci. Nejinak je tomu u měst skalních, která pocházejí z dílny nejnápaditějšího architekta.

To nejlepší z kamene

Většina našich pískovcových skalních oblastí je součástí české křídové pánve, která vyplňuje značnou část severní poloviny Čech. Právě tam se stametrové vrstvy pískovců uložily na dně dávného druhohorního (křídového) moře a později byly vystaveny nekonečnému působení přírodních procesů. Zejména říční eroze, ale také zvětrávací účinky mrazu a vody, vítr, zemská přitažlivost a spousta dalších činitelů „rozhlodaly“ pískovcovou krajinu do neobyčejně pestré mozaiky povrchových tvarů – od skalních měst a velkoměst, přes majestátní chrámy přírody a bizarní ruiny pohádkových hradů, až po detailní kamenné hříčky. Jen pouhý výčet pískovcových oblastí v severních a východních Čechách by zaplnil nejednu stránku časopisu a tak se zastavme alespoň u některých osobitých zvláštností – jakýchsi „výkladních skříní“ našich skalních měst.

Ulice a náměstí

Kamenným „městem“ v pravém slova smyslu jsou například Tiské stěny v západní části Labských pískovců na Děčínsku. Pojmenování jim dala protáhlá skalní stěna nad obcí Tisá, turisticky značené trasy se však vinou především zbrázděnými útrobami pískovcové plošiny.

Při troše fantazie se skalní bloky a věže promění v bizarní domy a chýše, soutěsky mezi skalami zase připomínají ulice, uličky či prostornější náměstí. Tiské stěny podobné představy budí už odedávna. Patří totiž k nejstarším zpřístupněným skalním městům ve střední Evropě a pojmenování některých útvarů, např. Starosta, Doktor, Sťatý major a další, jsou už opravdu letitá.

Nominace na div světa

Spoustou romantických partií se vyznačují i další skalnatá území na Děčínsku, zejména v Národním parku České Švýcarsko. Nejznámějším a také nejnavštěvovanějším útvarem je tam bezesporu Pravčická brána – unikátní skalní most, který má v Evropě jen málo konkurentů. Není proto divu, že dlouhou dobu reprezentoval naše přírodní kuriozity v celosvětovém klání o zařazení mezi Sedm přírodních divů světa, kde byl vyřazen až v „semifinále“. Otvor této skalní brány, 16 m vysoký a 26 m široký, vznikl postupným vyvětráváním méně odolných vrstev pod tvrdším „mostem“.

Za bližší poznání však stojí i ostatní partie národního parku. Například v okolí Jetřichovic vytváří působivou kulisu soustava na sebe navazujících pískovcových suků – strmých návrší, dostupných po naučné stezce. Zejména Mariina skála zvýrazněná altánkem je místem nádherných výhledů, poněkud odlehlý Ostroh neboli Rudolfův kámen zase zaujme neobvyklou výzdobou skalního povrchu v železitém pískovci.

Od pokliček k růžím

Ještě pestřejší mozaikou železitých pískovců, geology nazývaných železivce, se vyznačují některé partie CHKO Kokořínsko. Mnohé napoví už názvy jednotlivých útvarů, inspirované podobou s pokličkami, růžemi, kládami, husí hlavou nebo kancem. Jde samozřejmě o podobu čistě náhodnou, kdy rozličné kamenné hříčky jsou výsledkem nestejnoměrného zvětrávaní různě odolných hornin.

Nejvyhledávanějšími členy rozvětvené rodiny železivců jsou Pokličky nedaleko hradu Kokořín, kde ze dna rokle vystupuje skupina skalních věží, překrytých železitou poklicí. Takřka růžový sad zase skrývají skalky na Střezivojickému Špičáku a Kamenném vrchu, zdobené různě zprohýbanými železitými květy a ornamenty.

Z ptačí i žabí perspektivy

K mnohem známějším – a to už od samých počátků naší turistiky – nepochybně patří skalní města v Českém ráji. Zejména v Prachovských skalách nebo v hruboskalském „Skaláku“ projdou spletí značených tras každoročně desetitisíce návštěvníků. Scenérie pískovcových útvarů si tam totiž můžete vychutnat jak z ptačího nadhledu – z řady upravených vyhlídek, tak i z žabí perspektivy, tedy z hloubi temných soutěsek a roklí.

Pohled na prachovskou Jehlu se siluetou Trosek v pozadí nebo na kamenné scenérie Kapely, Majáku, Čertovy ruky a Dračích skal poblíž Hrubé Skály patří k nejúchvatnějším i nejfotografovanějším objektům naší přírody.

Krása českých Dolomitů

Poněkud odlišnou, ale neméně atraktivní krajinnou kulisu tvoří skalnatý hřeben nad údolím Jizery u Malé Skály. Nad pravým břehem vrcholí útesy s dominující zříceninou hradu Frýdštejn, na opačnou stranu vybíhá zdaleka nápadnou zubatinou Suchých skal, zvanou též České Dolomity či Kantorovy varhany. Oba názvy byly inspirovány mimořádnou rozeklaností pískovcových vrstev, které jsou zde téměř svisle postavené a rozčleněné do řady strmých útesů, věží a špičatých jehel. V celé kráse se panorama Suchých skal otevírá z protilehlého vrchu Sokol, přecházeného značenými trasami s řadou dalších úchvatných vyhlídek do pojizerské části Českého ráje.

Velkoměsta i temná bludiště

Neopakovatelným kouzlem se vyznačují i skalní města – vpravdě velkoměsta – uprostřed CHKO Broumovsko. Především okrajové partie a svahy pískovcových kaňonů Adršpašských a Teplických skal doslova překypují mohutnými útvary, ve kterých při troše obrazotvornosti rozeznáme nejen mrakodrapy světových metropolí a věže gotických katedrál, ale i visuté čertovy mosty či zborcené mlýny, stejně tak jako bezpočet do skály zakletých postav i postaviček.

TIP: Budoucnost pískovcového unikátu: Pravčická brána se spadnout nechystá

Také zde se roklemi vinou úzké ulice či prostornější náměstí, nejužší soutěsky na turistickém okruhu pak dostaly přiléhavé pojmenování Podsvětí a Sibiř. Adršpašsko-teplické skály mají na Broumovsku ještě několik dalších obdob. Bezpočtem pitoreskních útvarů se vyznačuje například členité pásmo Broumovských stěn, hned dvěma bludišti se zase můžeme projít – díky turistickým značkám bez zabloudění – na pověstmi opředeném kopci Ostaši u Police nad Metují.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Jan Vítek (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Autonomní robot Cassie na závodní dráze. (foto: Oregon State University, Kegan SimsCC BY 4.0)

Věda

Mary trénovala boj od mládí a v šermu i přestřelkách se mužům vyrovnala. (ilustrace: Shutterstock)

Historie

Při pozorování částečného zatmění Slunce je nezbytné použít patřičné pomůcky, například speciální filtry, které dostatečně utlumí jas hvězdy, a ochrání tak vaše oči. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, TomruenCC0)

Vesmír

Silná kůže nosorožců lesknoucí se v zapadajícím slunci připomíná brnění. V národním parku Čitvan žije více než 700 kusů nosorožců indických. (foto: © David Hainall)

Příroda

Filtrace se může odehrávat i přímo u zdroje, v komínech továren či elektráren. Filtrování kouřovodů ovšem pokrývá pouhou část produkce skleníkového plynu, proto je potřeba čistit jak komíny, tak ovzduší. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907