České podnebí se mění: Nové Česko je teplejší a sušší

29.05.2022 - Barbora Jelínková

Počasí dokáže čas od času překvapit. K posuzování, co je ještě „normální“, slouží meteorologům tzv. klimatické normály, které letos už po deseti letech aktualizovali (dříve stačily třicetileté aktualizace). Nyní vycházejí z dat za období 1991 až 2020. Co z nich vyplývá?

<p>Vedle jižní Moravy patří k nejsušším oblastem u nás také České středohoří a Mostecká pánev, ležící ve srážkovém stínu Krušných hor.</p>

Vedle jižní Moravy patří k nejsušším oblastem u nás také České středohoří a Mostecká pánev, ležící ve srážkovém stínu Krušných hor.


Reklama

Na příležitostné výkyvy počasí jsme zvyklí, přesto zpravidla tušíme, co čekat od jednotlivých ročních období. Podle aktuální zprávy meteorologů bychom však měli postupně začít své představy upravovat: Hodnoty, jež v minulosti spadaly do kategorie „extrém“, se totiž pomalu dostávají mezi dlouhodobý normál.

Průměrná roční teplota stoupla oproti starému modelu o 0,4 °C, přičemž nejvíc je rozdíl patrný během ledna, června a srpna, kdy se zvýšení blíží 0,9 °C. Co se týče srážek, čísla zůstávají stejná. Leckterý laik by tak mohl snadno nabýt dojmu, že se vlastně nic neděje. Z hlediska pocitového vnímání je sice letní jednostupňový rozdíl skutečně zanedbatelný, ovšem v přírodě se může i takový detail projevit poměrně výrazně. Stoupající teplota a stagnující srážky vytvářejí rovnici s jednoznačným výsledkem: Voda se v krajině udrží kratší dobu, takže do budoucna můžeme čekat víc sucha.

Prší jindy než dřív

Zatímco průměrné množství vody skrápějící naši krajinu se příliš nemění – s výjimkou Libereckého a Královéhradeckého kraje, kde zaznamenali pokles přibližně o 4–5 % – distribuce srážek se za poslední tři dekády proměnila výrazně. Během dubna, listopadu a prosince je jich až o 5 % méně než dřív, přitom právě v uvedených měsících hraje vláha v krajině obzvlášť důležitou roli. Pro úplnost dodejme, že dlouhodobě prší v Česku nejméně v únoru a nejčastěji naopak deštníky vytahujeme v červenci.

TIP: Počasí na objednávku: Dokážeme řídit počasí, nebo povedou experimenty ke katastrofě?

Průměrná roční teplota se nyní na našem území pohybuje okolo 8 °C, nicméně v oblasti mírného pásma podobný údaj mnoho nevypovídá: Nejchladnější měsíc představuje leden s dlouhodobým normálem −2 °C, kdežto v červenci se vzduch zahřívá na 17,8 °C. V průběhu roku tak průměrné teploty kolísají přibližně na dvacetistupňové škále. Pokud bychom však do výpočtů zahrnuli i zjištěné rekordy, dostaneme se k rozmezí přesahujícímu 80 °C: Nejnižší naměřenou teplotu, konkrétně −42,2 °C, zaznamenali v únoru 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, a naopak nejtepleji dosud bylo ve středočeských Dobřichovicích v srpnu 2012, kdy záznam ukázal 40,4 °C. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907