Jedinou ženu československého původu zařazenou do speciální operace britského Výboru pro zvláštní operace nacisté na Slovensku zajali a po krutých výsleších popravili. Od smrti Chavivy Reikové letos uplynulo 73 let
Nejslavnější židovská odbojářka, která se nesmazatelně zapsala do dějin čs. zahraničního odboje, Chaviva Reiková se narodila 21. července 1914 v Sajoháze v tehdejších Uhrách. Manželé Arpád a Emma (Ester) Reikovi dali svému šestému, nejmladšímu dítěti jméno Marta. Po skončení 1. světové války se její rodiště v okrese Rožňava stalo součástí mladé Československé republiky a od roku 1921 neslo název Nadabula. V tomtéž roce se Arpád Reik s celou rodinou usadil v Radvani u Banské Bystrice, kde si otevřel papírnický obchod.
Marta zde vychodila základní a měšťanskou školu a v letech 1929–1931 studovala v Banské Bystrici střední obchodní školu, kterou však kvůli neutěšeným sociálním poměrům v rodině nemohla dokončit. Ve svých 17 letech začala pracovat v železářské firmě bratří Norbergů, v níž se v následujících letech uplatnila v mnoha funkcích jako účetní, písařka, pokladní nebo prodavačka. Od útlého mládí se aktivně zapojila do sionistického hnutí – již v roce 1930 se stala členkou skautské židovské organizace Hašomer Hacair (v hebrejštině „mladý strážce“) kde přijala jméno Chaviva („líbezná“).
V dubnu 1938 odešla do Bratislavy vyučovat v přípravných kurzech pro emigranty do Palestiny a také byla sekretářkou vedoucího sionistické organizace na Slovensku dr. Oskara Neumanna. Zároveň vedla sekretariát Židovského národního fondu (Keren Kayemet Lejisrael) a rovněž se angažovala v práci pro Ženskou mezinárodní sionistickou organizaci (Women´s International Zionist Organization, WIZO).
Vzhledem ke zhoršujícímu se postavení Židů na Slovensku a v celé Evropě s postupujícím vlivem a mocí nacistické třetí říše se v prosinci 1939 rozhodla s manželem Avrahámem Martonovičem (vzali se rok předtím) emigrovat do Palestiny, kde se podílela na založení kibucu Maanit. Její manželství se ale zanedlouho rozpadlo.
Vedle práce na pomerančových plantážích v kibucu byla Chaviva v letech 1940–1942 sekretářkou Organizace na pomoc pracujícím matkám (Irgun Imahot Ovdot) a ve volném čase se věnovala dětem, také pomáhala s výchovou mladých skautů.
V létě 1941 vstoupila do tajné židovské vojenské organizace Hagana a o rok později se stala členkou jejího elitního úderného oddílu Palmach. V tomto období, zejména od roku 1943, se začali činitelé britského Výboru pro zvláštní operace (Special Operations Executive, SOE) a 9. oddělení vojenské zpravodajské služby (Military Intelligence No 9, MI 9) zabývat myšlenkou na výcvik a nasazení židovských dobrovolníků ve výsadkových operacích v okupované Evropě.
Cílem těchto akcí byla především pomoc uprchlým britským válečným zajatcům a sestřeleným spojeneckým letcům na jejich cestě z nacisty ovládaných zemí do partyzánských oblastí v Jugoslávii, odkud již mohli být letecky přepraveni na britské základny v Itálii. Zástupci SOE a MI 9 jednali s tímto záměrem s představiteli Jewish Agency (Židovská agentura – vznikla roku 1929, působila na palestinském území pod britským mandátem jako neoficiální vláda pro židovské obyvatelstvo), která od počátku válečného konfliktu intenzivně pomáhala osobám židovského původu k útěku před nacisty a za tímto účelem disponovala vybudovanými únikovými trasami.
Politickému oddělení Jewish Agency se do konce prosince 1943 přihlásilo 32 mladých palestinských Židů, kteří měli být postupně nasazeni v Jugoslávii, Rumunsku, Maďarsku, Itálii, Bulharsku, Rakousku a na Slovensku. Mezi těmito dobrovolníky byly tři ženy: vedle Sáry (Suriky) Bravermanové a Chany Senešové rovněž Chaviva Reiková. Všichni budoucí „šlichim“ (hebrejsky „poslové“) složili v dubnu 1944 přísahu britskému králi Jiřímu VI. a byli zařazeni do Royal Air Force (RAF).
Britové totiž trvali na tom, aby se všichni stali příslušníky armády – v případě, že by padli do nepřátelských rukou, měli mít jako britští vojáci nárok na statut válečných zajatců (jak se však ukázalo, zajaté židovské výsadkáře to nijak neochránilo).
Postupně obdrželi britské vojenské hodnosti a uniformy, Chaviva se s dalšími dvěma dívkami stala příslušnicí Ženských pomocných leteckých sborů (Women‘s Auxiliary Air Force, WAAF) v hodnosti četařky (Sgt). Obdržela krycí jméno Ada Robinsonová (kromě něho užívala pseudonym Marta Martinovičová) a identifikační číslo JEW, W 2992503. Spolu s ostatními prošla parakurzem na letišti Ramat David, vojenskou průpravu absolvovala na hoře Karmel v Palestině a ostatní speciální kurzy v kibucu Mišmar ha-Emek nebo na britských základnách RAF v Egyptě nedaleko Káhiry.
Dne 19. července 1944 byla z rozkazu Hlavního velitelství vzdušných sil na Středním východě (Middle East Head Quarters of „A“ Force) zařazena do dvoučlenné paraskupiny AMSTERDAM spolu s Cvi Ben Ja´akovem (krycí jméno Sgt. Michael Janay) jako velitelem. Cílem jejich budoucí mise bylo Slovensko, kde měli vytvořit podpůrnou síť na záchranu spojeneckých letců, organizovat útěky vojáků ze zajateckých a internačních táborů a navázat spojení s maďarským odbojem. Podle pokynů Jewish Agency měli ale také kontaktovat místní židovskou komunitu a hledat možnosti a prostředky na záchranu jejích členů, stejně jako organizovat a podporovat židovský odboj.
Dvojice parašutistů byla letecky přepravena z Káhiry do jihoitalského Bari na konci srpna 1944, ale do finálních příprav operace přišla náhle zpráva o vypuknutí povstání na Slovensku. Během vyhodnocování nově vzniklé situace došlo 4. září k posílení výsadku AMSTERDAM o další muže: Rafael „Raffi“ Reisz (krycí jméno kpt. Stephan Rice) a Chajim Chermeš (krycí jméno kpt. Harry Moris) se právě vrátili do Itálie z operace HUNJUNG v Jugoslávii a nové zpravodajské poslání měli plnit v Maďarsku, stejně jako Aba Berdičev (krycí jméno por. Robert Willis).
Pokračování: Izraelská odbojářka Chaviva Reiková: Bojová mise na Slovensku (vychází 28. února)
Rozporuplné zprávy a nedostatek informací z povstaleckého území málem způsobily vyřazení Chavivy z akce. Podle britských vojenských řádů totiž neměly být ženy nasazovány v přímé bojové činnosti a v blízkosti nepřátelských linií. Představitelé Jewish Agency aspoň prosadili, že bude na Slovensko dopravena letecky.
Válka REVUE prosinec 2013
HistorieMladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, Manka, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDomovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)