Chřipkové epidemie, které otřásly světem

24.02.2020 - Radomír Dohnal

K nejdramatičtějším epidemiím řadíme bez debaty španělskou chřipku, spojenou s koncem první světové války. Rozhodně však nebyla jediná, a pravděpodobně ani poslední. Jak se s chřipkou dokázalo vypořádat Rusko 19. století, případně asijské země bezmála o sto let později?

<p>Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.</p>

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.


Reklama

Chřipka už ve světě řádila v podobě epidemií několikrát a vždy si vybrala nemalou daň na životech především starých a oslabených jedinců. Navzdory usilovné snaze lékařů a vědců společnost stále nemá k dispozici stoprocentně účinnou vakcínu, ale ani všeobecný lék. Když se viru podaří rozšířit se v oblastech bez kvalitní lékařské péče, je globální katastrofa na světě. Jaké zkušenosti si lidé odnesli „z bojů“ s předešlými chřipkami?

Petrohradská viróza

  • Velká ruská chřipka (1889–1890)
  • Počet nakažených: cca 80 000 000
  • Úmrtnost: 1 %

Kusé zprávy a nejednotná praxe vedení lékařských záznamů staví dnešní odborníky do značné nejistoty. Co vlastně byla zač takzvaná ruská chřipka? Na základě sérologické analýzy exhumovaných ostatků nejspíše chřipka A subtypu H3N8, čímž nechceme říct, že by tím byla o něco méně nebezpečná. Původně začala jako nemoc smetánky v Sankt-Petěrburgu: Dámy a pánové z lepší společnosti, kteří se scházeli na večerních klavírních recitálech pod jednou střechou, totiž patřili mezi první nakažené.

Nemoc se ale neomezila jen na ně, a v průběhu pěti týdnů doslova vylidnila ulice města. Kdo mohl, odjel pryč, aniž by si uvědomil, že tím vydatně napomůže šíření viru. Vzdálenost 202 887 kilometrů tak dokázal virus přenášený lidmi (ve vlacích a na zaoceánských parnících) urazit za pouhých šest dní. Netrvalo to dlouho a epidemii evidovali v 19 evropských zemích. Žně měla všude, kde se shlukovali lidé: na nádražích, v kostelech i univerzitních dvoranách.

Štěstí v neštěstí

Ruská chřipka dostihla převážně movité občany evropských zemí, tedy ty, co mohli cestovat. A ti většinou měli i peníze na lékaře. Komplikace byly časté, a zvlášť nepříjemně chřipka ochromila ty, kteří již měli problémy s dýcháním (astmatici) nebo srdcem. Průběh onemocnění byl také typický výraznějším výskytem zimnic a třesavek, než bývá u jiných chřipek zvykem.

Nic bližšího však kvůli chaotické povaze záznamů nevíme. Neznáme ani přesný počet obětí, odborníci jej pouze odhadují. Víme, že v chřipkou promořené Paříži probíhalo 450 pohřbů za den po dobu jednoho měsíce. Mezi historiky se hovoří o jednom milionu mrtvých. Relativně pomohlo i to, že se virus nešířil až tak globálními cestami, jako by tomu bylo dnes, ale spíše zvolna postupoval jednotlivými zeměmi. Velká ruská chřipka ale byla důležitým signálem toho, co ještě může přijít. Tohle varování bohužel svět až do roku 1918 ignoroval.


Drůbeží pohroma

  • První asijská chřipka (1957–1958)
  • Počet nakažených: cca 50 000 000
  • Úmrtnost: 0,3 %

Kolem roku 1957 byly vztahy zbytku světa s Čínou, diplomaticky řečeno, velmi opatrné. Jihoasijský gigant se držel v politické i kulturní izolaci, a to, co se opravdu dělo uvnitř, se ven jen tak nedostalo. Pro viry chřipky to ovšem neplatilo. Nejprve zdánlivě bez zdroje a příčiny propukla chřipková epidemie ve Vietnamu a Thajsku, a velmi brzy nabyla parametrů pandemie. V průběhu několika měsíců odtud chřipkový virus A, identifikovaný jako subtyp H2N2, zamířil i do Spojených států amerických.

Pacientů v USA bylo zprvu jen pár, ale i to se záhy změnilo. Ukázalo se totiž, že chřipkový virus ptačího původu je vlastně pestrou směsí originálních kmenů, které po genetické stránce zmutovaly do obtížně postižitelné podoby. Zdrojem byla velmi pravděpodobně drůbež, vyvezená z Číny do spřátelených zemí. O tom, že tu celé provincie trpí nemocí, pochopitelně nikdo nevěděl. To už ale virový import kosil oslabené nemocné, zvláště děti, důchodce a těhotné matky, po celé severní polokouli. Ve Státech dosáhl až 69 800 obětí.

Smrt na ostrovech

V globalizovaném světě se totiž viry šíří opravdu dobře. Epidemie byla také původně popsána jako „britská chřipka“, protože se jí na Britských ostrovech v průběhu následujícího roku nakazilo přes 9 milionů lidí, a přes 5,5 milionu vyhledalo lékaře. V Británii virus usmrtil 14 000 pacientů. Nejprve byl zvýšený výskyt nemocných dáván do souvislosti se zimním počasím, ale postupně si lékaři spojili nemoc se 100 000 cestujícími, kteří do Anglie o měsíc dříve zamířili z Tchaj-wanu a Hongkongu.

„Je až s podivem, že nás třicet let zkušeností a varování z prožité španělské chřipky nenaučilo nic nového,“ konstatoval později smutně žurnál britských praktických lékařů. Celý rok pak epidemiologové dohledávali skutečný původ nemoci a mapovali časový sousled výskytů chřipky, než konečně ukázali na Čínu. Tam už si tou dobou chřipka vyžádala přes 1,5 milionu lidských životů, především kvůli prakticky nedostupné lékařské péči.


Tyglík nemocí

  • Hongkongská chřipka (1968–1969)
  • Počet nakažených: cca 20 000 000
  • Úmrtnost: 0,5 %

Lékaři v Hongkongu si v červenci roku 1968 všimli, že je něco silně v nepořádku. V průběhu několika týdnů totiž chřipkou onemocnělo 15 % obyvatel celé lidnaté metropole, tedy asi půl milionu lidí. Jistě by to nebylo až tak zlé, kdyby Hongkong nesloužil celému světu jako významný přepravní uzel. Spolu se zbožím a lidmi se tak chřipka pohotově rozšířila do Singapuru a Vietnamu. A odtam ji zase převezli vracející se vojáci do Států. Singapurskou námořní cestou se pak dostala do Indie, na Filipíny a na sever Austrálie. V září téhož roku pak dorazila do Evropy.

Ve výčtu nakažených zemí pochopitelně nemůže chybět Čína, která ale znovu dokázala, že ji ani deset let stará epidemie nepoučila. Brzy se tu zase umíralo ve velkém. Ve většině zemí naštěstí udeřila chřipka o prázdninách, takže se nerozšířila mezi školáky, kteří jsou obecně rizikovou skupinou. A ukázalo se také, že lidé, co už prožili asijskou chřipku, vykazují lepší imunitu. Tím ale dobré zprávy končily.

Nebezpečný mutant

Virová chřipka A totiž vycházela z modifikovaného subtypu a vytvořila nový kmen H3N2. Průběh nemoci byl velmi rychlý, a v místech se slabou lékařskou péčí dost drtivý. „Pokud jste starší 65 let, máte velkou pravděpodobnost, že tuto chřipku nepřežijete,“ uváděla statistická lékařská ročenka. Pokročilý věk pacientů prostě nemoci nahrával. Ke chřipce se totiž zpravidla připojily nejrůznější komplikace, záněty a bronchitidy, které si žádaly komplexnější přístup k léčbě.

TIP: Španělská chřipka: Virus, který před 100 lety děsil Evropu

V USA to valný problém nepředstavovalo, navíc s očkováním tu přišli necelý měsíc po vypuknutí pandemie. Ale v Indii? Tam to bylo opravdu zlé. Dohromady si vyžádala tato mediálně proslavená chřipková pandemie přes jeden milion lidských životů. I přesto se dá hovořit o velkém štěstí, protože udeřila v době, kdy se nemalá část populace nacházela mimo oblasti velkého soustředění osob, tedy na dovolených. Přispěli tím pravděpodobně k šíření, ale už ne ke koncentraci nemoci. 

Prasečí chřipka

Na březen 2009 v Mexiku jen tak nezapomenou. Tehdy tu totiž zaznamenali prvního infikovaného chřipkou A/H1N1, tedy onemocněním, které je typické a vcelku běžné v chovech vepřů, ale velmi neobvyklé u lidí. Počty nemocných šly do stovek, ale vesměs se výskyt omezil na území Mexika a příhraničí USA.

Badatelé stejně jako lékaři tentokrát neponechali nic náhodě, a už brzy bylo zřejmé, že cílový virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky. Už proto jeho popis nabýval v médiích dost děsivých parametrů. Tentokrát se ale katastrofické předpovědi o novém civilizačním moru nenaplnily. Chřipka, typická vysokými horečkami a tendencemi k plicním komplikacím, se neukázala být vražedná. Během mexické epidemie si vyžádala necelých 19 000 životů a v roce 2015 pak další tisícovku v Indii. Zdá se, že lidé už byli tentokrát dobře připraveni a dokázali včas eliminovat šíření nemoci, stejně jako nasadit vyhovující léčbu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907