Letošní jaro má pro velkou část Číny extrémní podobu. Zemi již dva měsíce sužují mohutné písečné bouře a hodnoty prachových částic v ovzduší překračují limity WHO až 160×
Podle údajů Národního meteorologického centra zažila Čína mezi 15. březnem a 16. dubnem nejméně čtyři mohutné písečné bouře. Jde o nejhorší bilanci za poslední dekádu. Poslední podobná událost se odehrála v neděli, kdy se oblaka písku a prachu převalila přes milionové město Čang-jie v severní provincii Kan-su. Extrémní počasí má přitom vydržet nejméně do konce týdne, přičemž v ohrožení jsou provincie Peking, Tchien-ťin, Che-pej a Šan-si i rozsáhlé autonomní oblasti Vnitřního Mongolska a Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tyto části Číny jsou přitom domovem zhruba 200 milionů lidí.
Letošní duben přinesl podle čínských meteorologů nejvíce písečných bouří za posledních 20 let. Tou nejsilnější za poslední dekádu byla bouře z poloviny března, kdy hodnoty polétavého prachu PM10 dosáhly v šesti pekingských čtvrtích hodnoty 8 108 μg na metr krychlový. Limitem podle WHO je přitom 50 μg na metr krychlový za 24 hodin.
TIP: Peking zasáhla písečná bouře: Skutečnost je ale podle odborníků daleko horší
Částice menší než 10 μm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Menší částice mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější.
Podle čínských odborníků je letošní extrémní jaro průvodním projevem postupujícího globálního oteplování – zvyšujících se teplot a nižších srážek, což má za následek degradaci území na pouště a polopouště a častější vznik prachových a písečných bouří.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)