Písečné bouře nejsou pro obyvatele východní Asie ničím neznámým. To, co se ale odehrálo minulý týden, je podle odborníků daleko něco mnohem nebezpečnějšího…
V polovině března potrápila východní Asii ohromná písečná bouře. K jejímu vzniku přispěly silné větry vanoucí z Mongolska a horko v kombinaci se suchem. Zasáhla Mongolskou plošinu, Sprašovou plošinu, Velkou čínskou nížinu i Korejský poloostrov. Celý Peking zoranžověl. Tak to alespoň prezentují média po celém světě. Podle odborníků je to ale ještě horší.
Nejde totiž o písečnou, ale o prachovou bouři. Možná to zní trochu školometsky, ale je v tom rozdíl, především s ohledem na lidské zdraví. Jde o velikost částic, které taková bouře roznáší po kraji. V případě písečné bouře jde o zrnka písku, jejichž průměr je větší než 0,06 milimetru. To je písek, jaký známe z pláže, kde nám skřípe mezi zuby, když na pláži svačíme.
TIP: Hustý smog v Číně neškodí jen lidem, ale také solárním elektrárnám
Částice v prachové bouři jsou ještě menší, lehčí a dostanou se mnohem dál. Větry je mohou unášet na vzdálenosti stovek i tisíců kilometrů. Písek je pro lidi nepříjemný, ale prach je pro lidské zdraví mnohem nebezpečnější. Platí to především pro prachové částice o velikosti menší než 10 mikrometrů. Takový prach je dost malý na to, aby pronikl hluboko do plic. Pokud jde o původ prachových bouří ve východní Asii, jsou z části dílem přírody a přispívají k nim i lidé. Odehrávají se již miliony let, obvykle v jarních měsících a přispívají k proměnám krajiny.
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)