Čína plánuje do roku 2023 vybudovat největší plně ovladatelný radioteleskop světa

22.01.2018 - Stanislav Mihulka

Čína hodlá dále zlepšovat své vybavení pro špičkovou astronomii. Pomůže jí v tom nový rekordní radioteleskop

Observatoř Sin-ťiang - Současný 25m teleskop na Astronomické observatoři Sin-ťiang
Observatoř Sin-ťiang - Současný 25m teleskop na Astronomické observatoři Sin-ťiang

Reklama

Čína v poslední době mohutně pracuje na astronomickém výzkumu a vybavení svých observatoří. Teď se chce pustit do stavby největšího plně ovladatelného radioteleskopu na světě.

Radioteleskop QTT (z anglického Qitai Radio Telescope) bude tvořit talíř o průměru 110 metrů. O několik metrů tím pádem předstihne stávajícího držitele rekordu, teleskop Green Bank v Západní Virginii, jehož plocha má průměr 100 metrů.

Radioteleskop v Sin-ťiangu

Nový radioteleskop se stane součástí Astronomické observatoře Sin-ťiang, ve stejnojmenné Ujgurské autonomní oblast Sin-ťiang, která leží na západě Číny. Zařízení vyroste v pohoří Ťan-šan, na místě vybraném z téměř 50 lokalit, zvažovaných v této oblasti pro stavbu radioteleskopu. 

TIP: Největší radioteleskop světa v Číně je teď oficiálně online

Konstruktéři teleskopu doufají, že okolní hory odstíní rádiový šum z okolí. Společně s velikostí antény by to mělo vést k tomu, že se na radioteleskopu QTT bude dělat fantastická věda. Rekordní radioteleskop by měl být hotový v roce 2023. Bude studovat signály v oblasti od 150 MHz do 115 GHz a zkoumat černé díry, gravitační vlny i temnou hmotu.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Xinhua

  • Zdroj fotografií: Sunkins / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907