Císař se musí následovat: Jak vypadalo stěhování Rudolfa II. do Prahy

10.11.2016 - Josef Veselý

Za vlády Rudofa II. se Praha stala důležitým evropským centrem. Spolu s císařem v ní našlo domov mnoho nových a významných osobností i obyčejných lidí

Císařský dvůr -<p>Dvořané s rodinami a služebnictvem vytvořili novou početnou spotřební vrstvu s vysokými nároky</p>
Císařský dvůr -

Dvořané s rodinami a služebnictvem vytvořili novou početnou spotřební vrstvu s vysokými nároky


Reklama

Příjezd císaře Rudolfa II. do Prahy v listopadu roku 1583 byl tak významnou událostí, že si ji do svých letopisných zápisků zaznamenal i Mikuláš Dačický z Heslova. Mnoho dvořanů ale zatím ještě zůstávalo na rozpacích, zda toto stěhování není přece jen dočasné. Do Prahy během několika týdnů přijeli skoro všichni a obratem se sháněli po přiměřeném ubytování pro sebe i své domácnosti, čímž ve městě vyvolali značný rozruch.

Úředník i trabant

Kdo patřil k císařskému dvoru, musel chtě nechtě za císařem do Prahy. Nikdo se nikoho neptal, zda chce nebo ne, byla to prostě povinnost každého císařského „zaměstnance“. První skupinou byli úředníci dvorských ústředních úřadů, to znamená tajné rady, dvorské rady, dvorské komory a dvorské válečné rady. Na druhém místě pak byla početná skupina čestných hodnostářů a služebníků. Jejich služba císaři byla sice považována částečně za dobrovolnou reprezentační povinnost, ale i ona byla pravidelně odměňována platem a jinými požitky, například nárokem na stravu z komornické nebo jiné tabule u dvora. Třetí skupinu tvořila císařova osobní stráž. Zhruba stovka jízdních harcířů a stejný počet pěších trabantů (také drabant – byl členem osobní stráže panovníka či vojevůdce).

Od sklepníka po alchymistu

Poslední skupina dvořanů byla ze všech nejpestřejší. Patřil do ní personál kuchyně a sklepa, dále řemeslníci nejrůznějších profesí, pracující výhradně pro císařský dvůr, jako například puškaři, zlatníci, kožišníci, ostruháři, výrobci stanů, platnéři, brníři, jakož i krejčí, kalhotáři, biretníci, šňůraři, ševci, kloboučníci, sedláři, a ještě mečíři, výrobci rapírů, kováři a jiní. Samozřejmě, že k této skupině patřili i lékaři, bradýři, apatykáři, destilátor a lázeňská omývačka a mnoho dalších, například poštmistr a kurýr, tlumočník a lovecký personál, jako vrchní myslivec a myslivci, sokolníci, psovodi, hlídači dravé zvěře nebo lodník a císařští hudebníci. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 9/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907