Císařova hraběnka: Stradová setrvala po Rudolfově boku téměř tři desetiletí

07.05.2022 - Naďa Reviláková

Rudolf II. byl zatvrzelý odmítač sňatků, zato milenky střídal velmi. Jedna žena jej přesto provázela až do smrti a dala mu řadu dětí. Čím si Kateřina Stradová dokázala udržet srdce přelétavého, nedůvěřivého, nevěrného a depresemi trpícího císaře téměř tři desetiletí?

<p>V nezapomenutelném Fričově <em>Císařově pekaři</em> si roli hraběnky Stradové zahrála <strong>Marie Vášová</strong>.</p>

V nezapomenutelném Fričově Císařově pekaři si roli hraběnky Stradové zahrála Marie Vášová.


Reklama

Jen málokterá milenka vladaře, alespoň v našich končinách, vstoupila v tak všeobecnou známost, jako tomu bylo u téměř celoživotní partnerky Rudolfa II. Jistě za to může i slavný dvojfilm Císařův pekař a Pekařův císař. Hraběnku Stradovou v něm nezobrazil v právě růžovém světle: jako postarší ráznou dámu, před kterou Rudolf prchá. Realita byla nejspíš úplně jiná. Jaká? O tom se z dobových pramenů mnoho nedozvíme. Podrobné informace o milenkách se do kronik nedostávaly. Střípky, jež se nám dochovaly, však vytvářejí obraz ženy, která byla přinejmenším pozoruhodná. Vždyť renesanční císař si liboval v mladých dívkách a nejlépe pannách. Přesto pro něj Stradová zůstala natolik atraktivní, že s ní zplodil nejméně šest dětí. Když se stala císařovou milenkou, ještě jí nebylo patnáct let. Už v té době ji provázela pověst vyhlášené krasavice. Jmenovala se Anna Marie, ale říkalo se jí Kateřina.

Žhavá Italka?

Kateřina Stradová pocházela ze zámožného italského rodu, který sloužil Habsburkům už od dob Ferdinanda I. Její otec Jacopo Strada z Rosbergu působil jako dvorní antikvář u Maxmiliána II. a pro Rudolfa II. vykonával zodpovědnou funkci nákupčího uměleckých předmětů především z italských trhů. U dvora se uplatnil také Kateřinin bratr Ottavio, který šel v otcových stopách. Oba byli v pravdě renesanční lidé, kteří se vyznali v architektuře, numismatice, historii i v dalších oblastech. Vzdělání se dostalo i samotné Kateřině. Jak známo, Rudolf miloval umění a těžko si lze představit, že by vedle sebe snesl po tak dlouhou dobu ženu, která by pro jeho záliby neprojevovala cit a pochopení. 

Portrét Kateřiny Stradové se nám nedochoval, alespoň symbolicky si její podobu můžeme představit z obrazu Rudolfova dvorního malíře Arcimbolda nazvaného Flora. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

To, jaký měla Kateřina ve skutečnosti na Rudolfa vliv, je předmětem mnoha spekulací. Občas ji podezírají, že právě ona ho zrazoval od sňatku. Nejspíš neprávem. Důkazy ale neexistují. Třeba byla skutečně minimálně jedním z důvodů, proč si Rudolf nechtěl k sobě do paláců Pražského hradu nastěhovat právoplatnou manželku. Té by se asi příliš nelíbilo, kdyby se Kateřina vyskytovala v jeho blízkosti tak, jak doposud. A alespoň v tomto směru mohl Rudolf toužit po klidu, když už ho v jiných oblastech příliš nepociťoval. Císař se každopádně do sňatku nehrnul ani předtím, než se Kateřina stala jeho milenkou. A ve svém zatvrzele váhavém postoji k ženění setrval, i když s ní zplodil nejméně šest dětí. Nemluvě o tom, kolik jich mohl zplodit s dalšími ženami. 

Jedna panna za druhou

Rudolf II. rozhodně nebyl věrný milenec. Hodnověrné zprávy hovoří o jeho libůstce pro mladé dívky. Jistě, na tom není nic až tak nepochopitelného. Horší už je způsob, jakým si je obstarával. Podle svědectví saského vyslance Melchiora Goldasta z Haiminsfeldu prý Rudolf platil únosce, kteří mu panny vyhledávali a přiváděli rovnou do ložnice. Mohly být i tyto pro manželství poněkud problematické choutky příčinou Rudolfova oddalování sňatku? Možná. 

Větší problém spočíval ale spíš v tom, že Rudolfa tlačili do ženění ze všech stran. Nejen jeho vlastní příbuzní, ale i čeští stavové. Což mu pěkně lezlo krkem a urputně sňatek oddaloval. Skoro to vypadá, že se jeho přízni těšili především ti, kdo ho do ženění nenutili. Oblíbenci a rádcové z nejbližšího okolí přece nepotřebovali, aby jim do jejich mimořádného vlivu na císaře zasahovala další osoba, navíc v tak vysokém postavení. A císaře jistě do sňatku netlačila ani Kateřina. Pokud by po něm tedy nechtěla, aby si vzal ji. Což není příliš pravděpodobné. 

Nepovedený syn

Na jaře roku 1585 tehdy osmnáctiletá Kateřina porodila Rudolfovi první nemanželské dítě. Do syna, který dostal jméno Julius César d´Austria, vkládal panovník velké, leč marné naděje. Mladík se nechvalně zapsal do dějin jako pijan, zhýralec, blázen a dokonce i bestiální vrah. Jeho excesy přidělávaly Rudolfovi další z řady starostí, které ho tížily. Když se začaly projevovat stinné stránky Juliovy chorobné povahy, snažil se udělat Rudolf maximum, aby ho udržel v patřičných mezích. 

Doloženu máme Juliovu cestu do kartuziánského kláštera v Gamingu v Horních Rakousích v létě 1606. Měl zde být izolován od okolního světa. Neměla mu přijít do ruky zbraň, aby neohrožoval sebe či služebnictvo. Dostával jen omezenou apanáž a musel udržovat střídmost v jídle. Rozhodně nesměl sníst více jak dvanáct chodů za den! Také v pití byl značně omezen. Víno žádné, nanejvýš pivo a voda se skořicí. Pobyl si tady však pouze čtvrt roku. Proč, to přesně nevíme. 

Na podzim už pobýval v Českém Krumlově bez větších omezení a opět se rychle vrátil ke svému problematickému životu. Terorizoval město a zkazky o jeho výtržnostech se brzy rozlétly po celých Čechách. Vše vyvrcholilo v únoru 1608, když zavraždil svou milenku Maruši, dceru místního lazebníka. Její mrtvolu navíc v záchvatu šílenství zohavil. I když o vraždě brzy věděli až za hranicemi, k císaři se informace donesla až o měsíc později. Sám nebyl v ideálním rozpoložení, takže se mu jeho nejbližší báli tuto novinku sdělit.

Rudolf se rozzuřil k nepříčetnosti a tentokrát už jednal daleko tvrději. Nechal syna uvěznit na krumlovském zámku, kde 25. června 1609 umřel. Jak se k celé věci stavěla Kateřina? O tom informace nemáme. Můžeme si však představit, jak se asi cítila matka, jejíž dítě potkal takový osud. Navíc šlo o prvorozeného syna, do kterého, podobně jako Rudolf, jistě vkládala velké naděje.

Zapomenuté děti 

Ostatní potomci, které Kateřina císaři porodila, však byli, zdá se, zcela v pořádku. Za deset let po donu Juliovi se narodil don Matyáš, po dalších sedmi letech don Carlos. Mezitím přišly na svět tři dívky. Dona Karolina se stala manželkou hraběte z Contecroy. Rudolf jim nechal vypravit honosnou svatbu, které se však neúčastnil. Další dvě dcery zamířily do kláštera – dona Alžběta do Vídně a dona Dorotea do Madridu.

K žádnému ze svých dětí, které Rudolf zplodil s Kateřinou, se císař oficiálně nepřiznal. O všechny se však postaral. Dal jim vzdělání a také jméno d‘Austria, kterým byli tradičně pojmenovávaní levobočci Habsburků. Většinou zastávali více či méně významné posty v armádě či církvi.

TIP: Nevěsta Anna Tyrolská: Měla si vzít Rudolfa II., provdali ji za Matyáše

Rudolf žil s Kateřinou až do své smrti v roce 1612. Co se s ní stalo poté? Mizí. Alespoň z historických pramenů. Víme jen, že zemřela někdy v roce 1629. Co prožila v těch zbylých sedmnácti letech není známo. Ale dá se předpokládat, že i po Rudolfově smrti se těšila úctě, téměř jako císařovna-vdova.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Soutěž o titul nejošklivějšího psa se konala 24. června 2022 v Petalumě v Kalifornii. Vítězem se stal Pan Smíšek (Mr. Happy Face). (foto: The World's Ugliest Dog)

Revue
Věda

Setkání minulosti s budoucností – jezdec Pony Expressu míjí dělníky vztyčující telegrafní sloupy. (foto: Shutterstock)

Historie

Mars Sample Return je plánovaná vysoce komplexní robotická mise k planetě Mars, která by měla dopravit zpět na Zemi vzorky marsovské horniny. (foto: NASA/ESA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Samohybná houfnice Wespe zničená v Normandii. Armáda ji nakonec upřednostnila před Geschützwagenem Ivb für 10,5-cm leFH 18/1. (foto: Wikimedia Commons, W.wolnyCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907