Císařův hvězdář: Tycho de Brahe udělal kariéru na pražském dvoře Rudolfa II.

01.07.2022 - František Stellner

Dánský astronom Tycho de Brahe se řadí k nejlepším a nejpřesnějším pozorovatelům hvězdné oblohy evropských dějin. Kromě pražského rudolfínského dvora krátce pobýval i v Benátkách nad Jizerou, a z tamějšího zámku tak učinil centrum tehdejší špičkové evropské vědy

<p>Traduje se, že se <strong>Tycho de Brahe</strong> nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. <em>(foto: </em><em>Wikimedia Commons, Eduard Ender, CC0)</em></p>

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard Ender, CC0)


Reklama

Tycho de Brahe se narodil roku 1546 do jedné z nejmocnějších a nejurozenějších dánských šlechtických rodin jako Tyge Brahe. Jeho otec byl říšským radou, tedy řečeno dnešním jazykem, členem vlády, jeho bratranec patřil k nejbohatším dánským aristokratům a vzdáleně byl spřízněn i se švédským králem Gustavem I. Vasou.

Aristokrat vědcem

Rodiče svěřili Tygeho na vychování bezdětnému strýci a tetě, kteří díky tomu mohli zažít rodinné štěstí. O synovce se vzorně starali, poslali ho na kodaňskou univerzitu, kde studoval rétoriku a filozofii. Později odešel do německých zemí, aby se věnoval studiu práva a připravil se na kariéru diplomata. Místo čtení nudných právnických přehledů ale raději pozoroval hvězdy, proto změnil obor a pustil se do studia astronomie a chemie. Vedle toho se věnoval i velmi populární astrologii.

V mladickém nadšení dvaceti let se vsadil s jedním šlechticem, že podle hvězd dokáže určit datum úmrtí sultána. Ukázalo se, že mu hvězdy neposkytly správnou odpověď, takže prohrál a čekal ho souboj. Ten pro něj nedopadl příliš šťastně, protože mu sok usekl špičku nosu a část pravého ucha. Podle hodnověrnější verze se pohádal o matematický vzorec se svým bratrancem, který ho poté v souboji zmrzačil.

Od té doby musel Brahe nosit nosní protézu, kterou se snažil zamaskovat různými mastmi v barvě pleti. Tvrdil o ní, že je vyrobena ze slitiny zlata a stříbra, ale pozdější antropologický výzkum prokázal, že byla pouze z mosazi. Připomeňme, že Braheho konkurent u dvora Rudolfa II., anglický alchymista Edward Kelley, měl údajně uříznuté uši, což zakrýval dlouhými vlasy.

Podnikaví sourozenci

Po ukončení studií a cest se nadaný astronom vrátil do vlasti, kde upoutal pozornost krále Frederika II., který byl až do své smrti jeho nadšeným mecenášem. Díky jeho přízni se Brahe mohl věnovat svým zálibám. K tomuto účelu mu panovník daroval malý ostrov Hven (dnešní Ven) v Öresundském průlivu mezi Dánskem a Švédskem, kde si astronom nechal vybudovat renesanční rezidenci příznačně nazvanou Uranienborg, alchymistickou laboratoř a dvě observatoře. 

Vzhledem k velké spotřebě papíru si Brahe na ostrově zřídil též vlastní papírnu s vodními mlýny. Podnikatelský duch se zřejmě v astronomově rodině dědil, neboť i jeho bratr Steen, vážený člen říšské rady, na svých statcích založil za pomoci německých odborníků papírnu, dále najal skupinu italských sklářů a vybudoval sklárnu. Bratři se tak zasloužili o rozkvět papírenského průmyslu ve Skandinávii.

Rod ale neproslavili pouze mužští členové, úspěšná byla i sestra Sophie Braheová. Jako jedna z prvních žen ve skandinávských dějinách prováděla od čtrnácti let astronomická pozorování, později byla nadšenou zahradnicí, genealožkou, chemičkou a astroložkou. Po smrti nemilovaného manžela vznešeného původu bydlela u bratra na Hvenu, kde se zamilovala do neurozeného alchymisty Erika Langeho. S ním utekla před věřiteli, provdala se za něj a společně pak žili až do jeho smrti v roce 1613 v Praze. Pro úplnost dodejme, že i Tygo Brahe se oženil s měšťanskou dívkou, která mu povila osm či devět dětí. Manželka Kirstine jej přežila o tři roky a je pohřbena po jeho boku v Praze.

Vypuzený „šarlatán“

Mezi evropskými učenci se Brahe proslavil pozorováními hvězdné oblohy. Používal k tomu mimo jiné zední kvadrant, kterým neobyčejně přesně měřil zenitové vzdálenosti hvězd. Ve svých studiích opravil dosavadní pozorování konjunkce Jupitera a Saturna, tedy okamžiku, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost a téměř splynou v jeden svítící „objekt“. Dále popsal dráhu Měsíce a Marsu. Rovněž ohromil své kolegy a nadchl královského mecenáše poté, co v roce 1572 správně určil nový úkaz na obloze jako supernovu v souhvězdí Kasiopeji a napsal o tom učený spis. Ostatní badatelé se domnívali, že jde o kometu nebo meteor.

Brahe navázal na působení Mikuláše Koperníka, který zemřel tři roky před jeho narozením. Vypracoval další kosmologickou teorii, s níž se ocitl na půli cesty mezi geocentrickou a Koperníkovou heliocentrickou teorií. Brahe tvrdil, že Země je středem vesmíru, kolem ní obíhá Slunce a Měsíc a zbylé planety putují okolo Slunce. Dobový popis jeho teorie zněl: „(…) nalézala se Země uprostřed soustavy sluneční nepohyblivá, kolem ní se otáčel Měsíc a v delší dráze Slunce. Kolem tohoto seřadil ostatních (…) oběžnic, které se vesměs pohybovaly kolem Slunce. Za tímto byla dráha Smrtonoše (Mars), (…) a za touto dráha Kralomoce (Jupiter) a Hladoleta (Saturn).“

V roce 1588 zemřel hvězdářův dobrodinec a za jeho nedospělého syna Kristiána IV. vládli říšští radové. Ti považovali nákladný život „šarlatána“ na ostrově Hven za zbytečné vyhazování peněz a neskrývali svou nelibost. Brahe nakonec upadl i v nemilost nového panovníka, čímž jeho kariéra dánského dvorského astronoma skončila. V roce 1597 tedy nejlepší hvězdář své doby naložil přístroje a knihovnu na velkou loď a spolu s rodinou a spolupracovníky navždy opustil vlast. Krátce pobýval v severoněmeckém hanzovním přístavu Rostocku, poté u jednoho z přátel na zámku Wandesburg u Hamburku. 

Z Dánska do Čech

V roce 1598 byl Brahe pozván na pražský dvůr. Císař Rudolf II. byl nadšený příznivec astronomie a především astrologie. Věřil, že z konstelace hvězd lze vyčíst věčné trvání habsburské dynastie. Dánského odborníka vychvaloval monarchův osobní lékař a ředitel alchymistických dílen Tadeáš Hájek z Hájku, který také patřil mezi astronomy. Zapsal se zlatým písmem do historie této disciplíny, neboť jako první publikoval způsob, jak pomocí poledníku určit polohu hvězd. Navíc patřil mezi věrné a nadšené Braheho přátele. 

Brahe připlul do české metropole na jaře 1599. Stal se císařským tajným radou a dvorským matematikem s vysokým ročním platem a placeným ubytováním. Císař pro něj koupil dům s velkou zahradou v dnes jednom z nejromantičtějších koutů Prahy – na Novém Světě poblíž Pražského hradu. Observatoř a knihovnu si zřídil v letohrádku královny Anny. Odtud pozoroval hvězdy, často za přítomnosti panovníka a svého asistenta i přítele Johannese Keplera. Jenže hlučné hlavní město, dvůr sešněrovaný etiketou a plný zvědavců neskýtaly pro astronomická měření a výpočty ideální podmínky. Císař proto vyhověl astronomově žádosti, aby mohl pracovat v klidu, a nabídl mu své zámky v Lysé nad Labem, Brandýse nad Labem a Benátkách nad Jizerou. 

Brahe si vybral zámek stojící na kopci v Nových Benátkách (dnešní Benátky nad Jizerou), vzdálených padesát kilometrů od Hradčan. Vzhledem k tomu, že svou ostrovní rezidenci nazýval Arx Uranie, Benátky překřtil na Altera Arx Uraniae (Další sídlo Úranie). Úrania neboli Nebešťanka se jako dcera nejvyššího boha Dia stala Múzou hvězdářství.  

Altera Arx Uraniae 

O císařově velkorysosti svědčí, že Brahemu na výdaje ročně vyplácel jeden tisíc kop grošů míšenských (roční nájem domu ve staroměstské Železné ulici přišel na 80 kop). Díky štědré podpoře si astronom mohl dovolit zřídit v prvním patře zámku byt pro rodinu, zatímco observatoř i chemická laboratoř se nacházely ve druhém patře. Přístroje byly rozmístěny v třinácti místnostech, odkud hvězdář a jeho tým od srpna 1599 pozorovali polohu a pohyb hvězd a planet. V místnosti s vysokým oknem tato měření dodnes připomíná drátem vyznačený „benátecký poledník“, jímž Brahe přesně určil severní šířku a východní délku města. 

Po necelém roce v Nových Benátkách se Brahe vrátil do Prahy jednak proto, že se císařští úředníci vzpěčovali platit mu stále vyšší částky za velmi drahé přístroje a vybavení, jednak ho od práce rušily neustálé návštěvy zvědavých šlechticů ze širokého okolí. Hlavním důvodem ale byla skutečnost, že se jeho hostitel nemínil smířit s tím, že nemá věhlasného mudrce u svého dvora. Rudolf II. totiž bažil po stále nových a nových horoskopech. 

V Praze se Brahe pustil do matematicky přesných výpočtů pohybu nebeských těles, které později Kepler dokončil a vydal jako takzvané Rudolfovy tabulky. Při práci na složitých výpočtech ho rušili kapucínští mniši, kteří v noci neustále vyzváněli k modlitbám. Brahe si na ně stěžoval, proto císař vydal pokyn, aby byl dotyčný klášter rovnou zrušen. Tím vyvolal mimořádné zděšení katolické dvorské strany, jíž se po dlouhém přemlouvání podařilo panovníka přesvědčit, aby klášter nerušil a mnichům toliko zakázal noční zvonění.

Náhlý konec

Osud dánskému vědci dlouhý pobyt v naší zemi nedopřál. Na pozvání vladaře Rožmberského domu Petra Voka se v říjnu 1601 zúčastnil bujaré oslavy, avšak po návratu domů vážně onemocněl. Zemřel o necelé dva týdny později, 24. října 1601. Byl pohřben za přítomnosti císaře, rodiny, kolegů a mnoha zahraničních hostí v kostele Panny Marie před Týnem. Smuteční řeč pronesl jeho přítel lékař a učenec Ján Jesenský, truchlozpěv složil mimo jiné Johannes Kepler.

TIP: Smrt největšího astrologa: Skutečně praskl Tycho Brahemu močový měchýř?

Braheho hrobku najdeme na pravé straně oltářního prostoru. Na sloupu vedle ní se nachází mramorový náhrobní kámen, na němž je astronom vyobrazen v životní velikosti v brnění a s řetězem nejvyššího dánského řádu na hrudi. V jedné ruce třímá meč a druhou má položenu na glóbu. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. (foto: NASA, CC0)

Vesmír
Revue

Kočrka, kohout nebo třeba kozel - tato zvířata byla ve středověku považována za pomocníky čarodějnic. (foto: Pexels, Lucas PezetaCC0)

Historie

Kareta obrovská (Chelonia mydas) je coby ohrožený druh chráněna. V dospělosti jsou jejími jedinými nepřáteli větší druhy žraloků (zejména žralok tygří) a člověk. (foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)

Věda

Hideki Tódžó již jako japonský premiér na manilském letišti před inspekcí posádky Filipín. Japonští vojáci na souostroví povraždili statisíce civilistů. (foto: Wikimedia Commons, Reader's Digest, TT News AgencyCC0)

Válka

Po měsíci „UPF diety“ přibral Chris van Tulleken sedm kilogramů (tři kilogramy tvořil jen tělesný tuk, zbytek sacharidy uložené v játrech a svalech), z průměrné hmotnosti podle BMI poskočil k nadváze. (ilustrační foto: Shutterstock) 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907