Velikáni novověké astronomie: Heliocentristický vesmír Mikołaje Kopernika

23.06.2018 - Josef Myslín

Tak jako každá věda, i astronomie má své hrdiny – osobnosti, jež se nesmazatelně zapsaly do dějin tohoto oboru. Mikołaj Kopernik byl velký zastánce a propagátor heliocentrismu

<p>Podle Kopernika se v centru Sluneční soustavy nacházela naše hvězda</p>

Podle Kopernika se v centru Sluneční soustavy nacházela naše hvězda


Reklama

Mikołaj Kopernik (1473–1543) patří mezi osobnosti, jež představují jakýsi myšlenkový předěl mezi starověkou naukou o nebeských tělesech a novodobou vědou. Starověká astronomie – pokud ji vůbec můžeme takto nazývat – neustále počítala s různými božstvy a nadpřirozenými silami, které dění na obloze ovládaly. Stala se pouze jakýmsi nástrojem astrologie či teologie. Novodobá astronomie bohy nepotřebuje – opírá se o znalost zákonů přírody a o vědecké metody.

Kopernik se narodil roku 1473 v polské Toruni do rodiny kupce. Brzy však osiřel, načež jej vychovával strýc, který byl roku 1489 zvolen warminským biskupem. Pod jeho dohledem se z mladíka stal vzdělaný muž: na několika univerzitách vystudoval teologii, medicínu a práva. Působil jako kanovník fromborské kapituly, ale také například coby osobní lékař biskupa. Kromě toho vykonával různé další úřady a funkce – byl správcem kapituly, vizitátorem, kancléřem, zajímal se o zeměměřičství a kartografii.

Slunce místo Země

Kopernik však vstoupil do historie jinak než jako církevní učenec. Již roku 1507 začal přemýšlet o pohybu nebeských těles. V té době představovala oficiální teorii na tomto poli Ptolemaiova geocentrická koncepce s předpokladem, že naše planeta leží uprostřed celého vesmíru. Zmíněný fakt vyhovoval církvi, protože ladil s jejím učením o výjimečnosti Země a člověka. Geocentrický systém se tudíž držel na výsluní, ačkoliv byl nesmírně komplikovaný: pohyb planet popisoval různými vnořenými kružnicemi, tzv. deferenty, epicykly či ekvanty. 

Kopernik rozvíjel nový, heliocentrický koncept, jenž by výše uvedené nedostatky odstranil. Snažil se být opatrný, proto svou práci publikoval postupně, psal umírněně a věnoval svá díla tehdejším mocným – papeži či polskému králi, kterému přísahal věrnost. Jeho kompletní spisy nakonec vyšly až v roce 1543, kdy Kopernik zemřel. Vyhnul se tak přímému střetu s inkvizicí, jež dílo De revolutionibus orbium coelesticum libri VI neboli Šest knih o obězích nebeských sfér pochopitelně zakázala jako kacířské. 

Pionýr moderní astronomie

Ačkoliv nedisponoval přístroji – dokonce ani dalekohledem – či moderní matematikou, překročil Kopernik stín své doby a postavil Zemi mimo centrum vesmíru. Dnes pochopitelně víme, že v kosmickém středu neleží ani Slunce či naše Galaxie, v Kopernikově éře však bylo takové tvrzení revoluční. Ti, kdo přišli po něm, už mohli stavět na principiálně správných úvahách o fungování Sluneční soustavy.


Velikáni novověké astronomie

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907