Velikáni novověké astronomie: Heliocentristický vesmír Mikołaje Kopernika

23.06.2018 - Josef Myslín

Tak jako každá věda, i astronomie má své hrdiny – osobnosti, jež se nesmazatelně zapsaly do dějin tohoto oboru. Mikołaj Kopernik byl velký zastánce a propagátor heliocentrismu

<p>Podle Kopernika se v centru Sluneční soustavy nacházela naše hvězda</p>

Podle Kopernika se v centru Sluneční soustavy nacházela naše hvězda


Reklama

Mikołaj Kopernik (1473–1543) patří mezi osobnosti, jež představují jakýsi myšlenkový předěl mezi starověkou naukou o nebeských tělesech a novodobou vědou. Starověká astronomie – pokud ji vůbec můžeme takto nazývat – neustále počítala s různými božstvy a nadpřirozenými silami, které dění na obloze ovládaly. Stala se pouze jakýmsi nástrojem astrologie či teologie. Novodobá astronomie bohy nepotřebuje – opírá se o znalost zákonů přírody a o vědecké metody.

Kopernik se narodil roku 1473 v polské Toruni do rodiny kupce. Brzy však osiřel, načež jej vychovával strýc, který byl roku 1489 zvolen warminským biskupem. Pod jeho dohledem se z mladíka stal vzdělaný muž: na několika univerzitách vystudoval teologii, medicínu a práva. Působil jako kanovník fromborské kapituly, ale také například coby osobní lékař biskupa. Kromě toho vykonával různé další úřady a funkce – byl správcem kapituly, vizitátorem, kancléřem, zajímal se o zeměměřičství a kartografii.

Slunce místo Země

Kopernik však vstoupil do historie jinak než jako církevní učenec. Již roku 1507 začal přemýšlet o pohybu nebeských těles. V té době představovala oficiální teorii na tomto poli Ptolemaiova geocentrická koncepce s předpokladem, že naše planeta leží uprostřed celého vesmíru. Zmíněný fakt vyhovoval církvi, protože ladil s jejím učením o výjimečnosti Země a člověka. Geocentrický systém se tudíž držel na výsluní, ačkoliv byl nesmírně komplikovaný: pohyb planet popisoval různými vnořenými kružnicemi, tzv. deferenty, epicykly či ekvanty. 

Kopernik rozvíjel nový, heliocentrický koncept, jenž by výše uvedené nedostatky odstranil. Snažil se být opatrný, proto svou práci publikoval postupně, psal umírněně a věnoval svá díla tehdejším mocným – papeži či polskému králi, kterému přísahal věrnost. Jeho kompletní spisy nakonec vyšly až v roce 1543, kdy Kopernik zemřel. Vyhnul se tak přímému střetu s inkvizicí, jež dílo De revolutionibus orbium coelesticum libri VI neboli Šest knih o obězích nebeských sfér pochopitelně zakázala jako kacířské. 

Pionýr moderní astronomie

Ačkoliv nedisponoval přístroji – dokonce ani dalekohledem – či moderní matematikou, překročil Kopernik stín své doby a postavil Zemi mimo centrum vesmíru. Dnes pochopitelně víme, že v kosmickém středu neleží ani Slunce či naše Galaxie, v Kopernikově éře však bylo takové tvrzení revoluční. Ti, kdo přišli po něm, už mohli stavět na principiálně správných úvahách o fungování Sluneční soustavy.


Velikáni novověké astronomie

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907