Mozek proti realitě: Proč se zdá úplněk nad obzorem větší?
Pokud jste někdy pozorovali úplněk těsně nad obzorem, možná i vás napadlo: Páni, ten je ale velký! Zvláštní jev dokáže zmást i ty, kdo mají hvězdářský dalekohled vždy po ruce.
Možná jste si toho také všimli: Když Měsíc v úplňku vychází nad vzdálený horizont, vypadá výrazně větší než stejný úplněk o šest hodin později vysoko nad jižním obzorem. Jedná se však o pouhou optickou iluzi, v níž hraje hlavní roli náš mozek a jeho neustálá snaha objekty podvědomě porovnávat.
Nízko nad horizontem vidíme Měsíc vedle stromů, budov či kopců, což vyvolává falešný dojem, že je jeho disk větší. Vysoko na obloze se naopak okolo nenachází nic, co bychom mohli srovnat, proto se nám zdá měsíční kotouč menší.
Zároveň vnímáme vzdálenost Měsíce jinak na obzoru než na nočním nebi, a také popsaný efekt si může mozek vykládat jako zvětšení. Určité studie přesvědčivě ukazují, že náš klíčový orgán interpretuje oblohu jako zploštělou – tedy tak, že nadhlavník leží blíž než horizont, a proto objekty u obzoru podvědomě zvětšujeme. Nicméně stačí si vzít fotoaparát a rázem se ukáže, že velikost měsíčního disku zůstává stejná bez ohledu na jeho polohu na nebi během jedné noci.
