Velikáni novověké astronomie: Renesanční vědec Edmund Halley

30.06.2018 - Josef Myslín

Tak jako každá věda, i astronomie má své hrdiny – osobnosti, jež se nesmazatelně zapsaly do dějin tohoto oboru. Edmund Halley byl prorokem návratu komety a objevitel pohybu hvězd

<p>Halleyova kometa se stala jedním z nejznámějších objevů slavného vědce.</p>

Halleyova kometa se stala jedním z nejznámějších objevů slavného vědce.


Reklama

Jako synovi podnikatele – mydláře – umožňovalo Edmundu Halleymu (1656–1742) rodinné jmění plně rozvíjet vlastní zájmy, mezi které patřila od útlého dětství především matematika. Studoval na Oxfordu a své první dílo publikoval ještě jako univerzitní posluchač: týkalo se našeho solárního systému a slunečních skvrn, a přestože bylo v té době velmi neobvyklé, aby student vydával knihu, měl k tomu Halley jak odborné znalosti, tak dostatek prostředků. 

V roce 1676 vyrazil na dlouhou expedici na ostrov Sv. Helena, kde studoval stálice jižní polokoule. Když se o dva roky později vrátil do Anglie, sestavil nový katalog jižních hvězd – Catalogus stellarum australium. Přehled obsahoval velmi přesné polohy více než tří stovek hvězd, a po dlouhé době se tak našel člověk, který se precizností vyrovnal proslulému Tychu Brahovi (jen si musíme uvědomit, že druhý zmíněný neměl k dispozici dalekohled). Po návratu pak Halleyho zvolili členem Královské společnosti. 

V roce 1698 vedl velkou výpravu na lodi Paramore s cílem zkoumat magnetismus Země. Expedice trvala dva roky a vznikla díky ní podrobná mapa zemského magnetismu, kterou Halley v roce 1701 publikoval v díle Obecná mapa o odchylkách kompasu (anglicky General Chart of the Variation of the Compass). V roce 1703 jej jmenovali profesorem geometrie na Oxfordu a o 17 let později převzal po Johnu Flamsteedovi post královského astronoma, který pak zastával až do své smrti v roce 1742.

Vlasatice se vrací

Jak bylo v té době poměrně běžné, patřil Halley mezi renesanční vědce, kteří se věnovali mnoha oblastem. Lze jej označit především za vynikajícího pozorovatele, jenž už – na rozdíl od svých předchůdců – mohl využít dalekohled a pokročilou matematiku. A mimo jiné přesvědčil samotného Newtona, aby své stěžejní dílo vydal knižně, přičemž jeho publikování sám financoval. 

Halley rovněž pečlivě prošel historická pozorování a v roce 1705 popsal v díle Astronomiae cometicae synopsis objev, díky němuž zná dnes jeho jméno téměř každý. Na základě sledování vlasatic z roku 1456, 1531, 1607 a 1682 v něm tvrdil, že se ve skutečnosti jedná o jediné těleso, které se k nám vrací s periodou mírně přesahující 75 let. Další návrat komety pak předpověděl na rok 1758, a přestože se ho sám nedožil, očekávaly vlasatici v inkriminovanou dobu celé zástupy nedočkavých pozorovatelů. Když se skutečně objevila, hovořilo se o triumfu vědy i samotného Halleyho, jehož jméno kometa od té doby nese. 

V roce 1716 navrhl Edmund Halley způsob, jak využít přechodu Venuše přes sluneční disk ke změření vzdálenosti Země–Slunce. Ačkoliv byla v té době praktická realizace obtížná, principiálně je zmíněný postup zcela v pořádku a později se skutečně uplatnil. Roku 1718 učinil vědec další nesmírně důležitý objev: porovnáváním poloh hvězd se starověkými katalogy zjistil, že se některé z nich nenacházejí na stejném místě – že se tedy nejedná o stálice v pravém slova smyslu, nýbrž že se jejich pozice na nebi mění, ovšem lidský život je příliš krátký, než abychom to mohli přímo sledovat.

Renesanční vědec

Halleyův přínos astronomii spočíval zejména v precizním pozorování. Díky svým vynikajícím výsledkům a pečlivému studiu historických pramenů pak slavný vědec dokázal identifikovat astronomické děje, které dalece přesahují délku lidského života. Ukázal tak, že astronomie pracuje s mnohem rozsáhlejšími časovými škálami, než na jaké jsme zvyklí. 


Velikáni novověké astronomie

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počátečním dnem kalendáře se stalo 22. září 1792, kdy se monarchie změnila v republiku. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Revue

Malý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz YantenCC BY 4.0)

Věda

Republic P-47 Thunderbolt se během války stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). (foto: Wikimedia Commons, US Air Force, CC0)

Válka
Vesmír

Do slavnostního průvodu, který každý rok prochází bulharským Kazanlakem, se zapojuje na pět tisíc nadšenců. Kroje jako by podtrhovaly nejen malebnost kraje, ale také růží, které dívky v tradičním oděvu sbírají. (foto: Shutterstock)

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907