Reklama


Velikáni novověké astronomie: Vytrvalý aristokrat Tycho Brahe

16.06.2018 - Josef Myslín

Tak jako každá věda, i astronomie má své hrdiny – osobnosti, jež se nesmazatelně zapsaly do dějin tohoto oboru. Tycho Brahe byl vynikající pozorovatel oblohy, i když ještě neměl k dispozici dalekohled

<p>Podle Tycha Braha se sice Země nacházela ve středu vesmíru, ale planety obíhaly kolem Slunce</p>

Podle Tycha Braha se sice Země nacházela ve středu vesmíru, ale planety obíhaly kolem Slunce


Reklama

Tycho Brahe (1546–1601) pocházel ze starého dánského aristokratického rodu a v souladu s tehdejší tradicí jako syn šlechtice studoval – nejprve filozofii a rétoriku, poté práva. Když roku 1565 zdědil velký majetek, mohl si dovolit věnovat se pouze svým koníčkům, tedy alchymii a astronomii. A aby měl v dané oblasti lepší možnosti práce, vystudoval ještě chemii.

V roce 1571 se vrátil do Dánska, kde založil vlastní observatoř. Poté cestoval po Evropě, načež se ovšem talentovaného vědce rozhodl podpořit dánský král Frederik II. a nechal mu na ostrově Hven postavit hned dvě observatoře – Uranienborg a Stjerneborg. Tam pak Brahe strávil většinu svého profesního života. 

Roku 1597 však nastoupil na trůn nový dánský král Christian IV., s nímž vedl učenec rozepře. Opustil proto rodnou zemi a opět cestoval po starém kontinentě. Ke konci života obdržel pozvání na dvůr císaře Rudolfa II. a později postavil novou observatoř v Benátkách na Jizerou. Není bez zajímavosti, že v posledních měsících astronomova života byl jeho asistentem neméně známý Johannes Kepler.

Především systematik

Brahe byl zejména vynikající pozorovatel a poslední z velikánů, kteří oblohu sledovali pouze očima, bez možnosti využít dalekohled. Přesto se jeho výsledky staly základem práce mnoha dalších, přičemž se je nepodařilo překonat ještě mnoho desítek let po objevu dalekohledu. Ani zmíněný přístroj totiž nemohl nahradit učencovy znalosti, ale především vytrvalost a důslednost, s jakou svá pozorování a následné výpočty prováděl. 

Tycho Brahe například velmi přesně změřil paralaxy komet, a dokázal tak, že stálice nepředstavují atmosférické úkazy, ale tělesa pohybující se daleko za oběžnou dráhou Měsíce. Slavný astronom rovněž exaktně proměřil a popsal polohy a trajektorie planet.

Nedosahoval však pouze úspěchů: Jeho teorie o fungování Sluneční soustavy se ukázala jako mylná. Chtěl vytvořit koncept, který by překonal starou Ptolemaiovu představu, ale zároveň by nedráždil církev. Proto umístil do středu vesmíru Zemi, kolem níž obíhal pouze Měsíc se Sluncem, zatímco ostatní planety kroužily kolem naší hvězdy. Mimo jiné se věnoval také astrologii, kterou dnes ovšem nevnímáme jako vědu.

Braheho odkaz

Tycho Brahe dokázal vést soustavné a systematické pozorování. I když jeho vlastní myšlenky o podobě okolního vesmíru byly víceméně chybné, zanechal obrovské archivy pozorování, které dalším vědcům posloužily k posunutí hranice poznání o notný kus vpřed. 


Velikáni novověké astronomie

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907