Co je tzv. temná mlhovina? A která je nejznámější?

31.12.2016 - Michal Švanda

Temná mlhovina -<p>Širokoúhlý pohled na část mlhoviny Uhelný pytel</p>
Temná mlhovina -

Širokoúhlý pohled na část mlhoviny Uhelný pytel


Reklama

Milovníci hvězdného nebe si velmi oblíbili nejrůznější mlhoviny, jedná se totiž o vděčné objekty: Obvykle představují vhodný cíl i pro menší dalekohledy, a každá přitom vypadá jinak. Mlhoviny obecně dělíme na reflexní a emisní. První zmíněné tvoří především prach, který rozptyluje světlo blízkých hvězd. Jelikož se nejvíc rozptyluje modrá složka (proto je pozemská obloha modrá), mívají tyto objekty na barevných fotografiích namodralý nádech. Naproti tomu emisní mlhoviny svítí vlastním světlem, neboť horké okolní stálice přinutily zářit plyn v mlhovině. Nejčastěji „svítí“ v čárách vodíku, mají tedy načervenalý vzhled. 

Temné mlhoviny pak pozorujeme v případě, že je prachu příliš, a zastiňuje tak světlo hvězd z pozadí. Na obloze v takovém případě vidíme tmavou oblast. Nejlépe lze temné mlhoviny sledovat proti jasnému pozadí Mléčné dráhy, kdy velmi pěkně vyniknou. Na letním nebi mnohé z nich spatříte například v souhvězdí Orla. K velmi známým temným mlhovinám patří Uhelný pytel v souhvězdí Jižního kříže, není však pozorovatelný z našeho území. Fotogenická je rovněž Koňská hlava v pásu Orionu. I bez přístrojů pak dobře uvidíte temné mlhoviny v souhvězdí Labutě, kde jakoby trhají Mléčnou dráhu na dva rovnoběžné pásy.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2016

  • Zdroj fotografií: ESO

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907