Co pohání hvězdný vítr?

17.09.2022 - Michal Švanda

Hvězdný vítr je nepřetržitý proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí. Jeho rychlost může dosáhnout až 2 000 km/s. Co je jeho zdrojem? Co pohání hvězdný vítr?

<p>Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, například známé vesmírné „krásky“ <strong>NGC 6543</strong> alias <strong>Kočičí oko</strong>. <em>(foto: Flickr, Judy Schmidt, CC BY 2.0)</em></p>

Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, například známé vesmírné „krásky“ NGC 6543 alias Kočičí oko. (foto: Flickr, Judy Schmidt, CC BY 2.0)


Reklama

Hvězdný vítr představuje vnější atmosféru stálice neustále se rozpínající do okolního prostoru. Existuje mnoho typů hvězdných větrů a liší se zejména mechanismem svého pohonu, který nejčastěji souvisí s typem hvězdy, u níž se vyskytují. U chladných stálic typu Slunce obvykle vítr pohánějí urychlující procesy v magnetosféře. Zmíněné pochody se přitom dosud nepodařilo zcela uspokojivě vysvětlit ani v případě naší hvězdy.

TIP: Nejsilnější vichr ve vesmíru se žene rychlostí 200 milionů kilometrů v hodině

Naproti tomu větry u horkých stálic běžně pohání silné záření, které od nich uniká. Dosahuje značné intenzity a maxi­mum jeho vyzařování se vlivem teploty stálice posouvá do spektrálních oblastí, v nichž se ve vodíkově-heliovém plynu vyskytuje například množství spektrálních čar. Zde tedy snadno dochází k absorpci záření a předání významného pohybového impulzu: Vzniká tzv. tlak záření, směřuje převážně ven od hvězdy, a urychluje tak látku vnější atmosféry unikající do prostoru. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

New York City I - dílo abstraktního nizozemského malíře Pieta Mondriana z roku 1942.

Revue

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Co se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)

Historie

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, HonzachCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907