Co se skrývá uvnitř: Pětice živočichů, kterým je vidět až do žaludku

13.02.2022 - Vilém Koubek

Splývají s okolím, zdají se být jako ze skla, ve tmě svítí, nebo působí velmi křehce, a přitom jsou jedovatí. I takových podob nabývají unikátní tvorové, kterým evoluce nadělila částečně, či dokonce zcela průsvitné tělo

<h3>Pod krunýřem</h3><p><strong>štítonoši</strong> | <strong>kde:</strong> mírné a subtropické pásmo</p><p>Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. <strong>Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií</strong>, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Pod krunýřem

štítonošikde: mírné a subtropické pásmo

Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. (foto: Shutterstock)

<h3>Křehcí a jedovatí </h3><p><strong>Greta oto</strong> | <strong>kde:</strong> Střední a Jižní Amerika</p><p>Běžným motýlům obvykle pomáhá ke splynutí s prostředím zbarvení jejich křídel. Okrasu Grety oto však tvoří materiál, který jen velmi omezeně pohlcuje světlo, minimálně jej rozptyluje i odráží. Křídla tak působí průhledně, či přímo „děravě“. <strong>Kromě kamufláže se motýl útočníkům brání pomocí jedu:</strong> Housenky i dospělí jedinci totiž přijímají toxiny z kladivníků a hvězdnicovitých, což jim propůjčuje chuť, která predátory odpuzuje. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Křehcí a jedovatí 

Greta otokde: Střední a Jižní Amerika

Běžným motýlům obvykle pomáhá ke splynutí s prostředím zbarvení jejich křídel. Okrasu Grety oto však tvoří materiál, který jen velmi omezeně pohlcuje světlo, minimálně jej rozptyluje i odráží. Křídla tak působí průhledně, či přímo „děravě“. Kromě kamufláže se motýl útočníkům brání pomocí jedu: Housenky i dospělí jedinci totiž přijímají toxiny z kladivníků a hvězdnicovitých, což jim propůjčuje chuť, která predátory odpuzuje. (foto: Profimedia)

<h3>Chapadla s drápy</h3><p><strong>krakatice bradavkovitá</strong> | <strong>kde:</strong> oceány tropů a subtropů</p><p>Průhledný trup krakatice bradavkovité pokrývají tzv. fotofory, orgány schopné produkovat světlo, což hlavonožcům usnadňuje vyhledávání potravy v hlubinách. Dospělý jedinec měří zhruba jen 25 cm, a oproti víc než dvoumetrové krakatici obrovské jde tudíž o nevelkého tvora. <strong>Co mu však chybí na rozměrech, to dohání nebezpečností – jeho chapadla totiž porůstají velmi ostré drápy</strong>. Ani s jejich pomocí se ovšem mořský živočich neubrání svému úhlavnímu nepříteli, vorvani obrovskému. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Chapadla s drápy

krakatice bradavkovitákde: oceány tropů a subtropů

Průhledný trup krakatice bradavkovité pokrývají tzv. fotofory, orgány schopné produkovat světlo, což hlavonožcům usnadňuje vyhledávání potravy v hlubinách. Dospělý jedinec měří zhruba jen 25 cm, a oproti víc než dvoumetrové krakatici obrovské jde tudíž o nevelkého tvora. Co mu však chybí na rozměrech, to dohání nebezpečností – jeho chapadla totiž porůstají velmi ostré drápy. Ani s jejich pomocí se ovšem mořský živočich neubrání svému úhlavnímu nepříteli, vorvani obrovskému. (foto: Shutterstock)

<h3>Žáby ze skla</h3><p><strong>rosněnka středoamerická</strong> | <strong>kde:</strong> Střední a Jižní Amerika </p><p>Ačkoliv je tělo rosněnky americké z velké části limetkově zelené, její útroby včetně srdce, jater a trávicí soustavy prosvítají skrz pobřišnici. U samice na snímku lze dokonce rozeznat vajíčka, z nichž se časem vylíhnou pulci. Díky ničím nezastřenému pohledu do nitra a také pro průhlednou kůži na končetinách si rosněnky vysloužily přezdívku „skleněné žáby“. <strong>Průsvitnost jim zřejmě pomáhá splývat s okolím a mást predátory. </strong><em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Žáby ze skla

rosněnka středoamerickákde: Střední a Jižní Amerika 

Ačkoliv je tělo rosněnky americké z velké části limetkově zelené, její útroby včetně srdce, jater a trávicí soustavy prosvítají skrz pobřišnici. U samice na snímku lze dokonce rozeznat vajíčka, z nichž se časem vylíhnou pulci. Díky ničím nezastřenému pohledu do nitra a také pro průhlednou kůži na končetinách si rosněnky vysloužily přezdívku „skleněné žáby“. Průsvitnost jim zřejmě pomáhá splývat s okolím a mást predátory. (foto: Shutterstock)

<h3>Pomalu, ale jistě </h3><p><strong>Zospeum tholussum</strong> | <strong>kde:</strong> chorvatské jeskyně</p><p>Ulita zcela slepých hlemýžďů Zospeum tholussum dorůstá výšky maximálně 2 mm. <strong>Podařilo se je objevit v jeskyních Balkánu v hloubkách od 700 do 1 400 m, kde panují teploty jen mírně nad nulou a stoprocentní vlhkost vzduchu.</strong> Předpokládá se, že se miniaturní tvorové dokážou pohybovat pouze extrémně pomalu, a zřejmě tedy spoléhají spíš na pasivní přesun – nechávají se například unášet vodou. Druh oficiálně popsal <strong>Alexander Weigand</strong>, a to teprve v roce 2013. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Pomalu, ale jistě 

Zospeum tholussumkde: chorvatské jeskyně

Ulita zcela slepých hlemýžďů Zospeum tholussum dorůstá výšky maximálně 2 mm. Podařilo se je objevit v jeskyních Balkánu v hloubkách od 700 do 1 400 m, kde panují teploty jen mírně nad nulou a stoprocentní vlhkost vzduchu. Předpokládá se, že se miniaturní tvorové dokážou pohybovat pouze extrémně pomalu, a zřejmě tedy spoléhají spíš na pasivní přesun – nechávají se například unášet vodou. Druh oficiálně popsal Alexander Weigand, a to teprve v roce 2013. (foto: Shutterstock)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907