Fakt, že se Země otáčí kolem své osy, považujeme za samozřejmost. Co by se ale stalo, kdyby se rotace naší planety zastavila?
Země se otáčí kolem vlastní osy východním směrem, a přestože naše smysly nedokážou její rotaci zaznamenat, odehrává se ohromnou rychlostí, s maximem necelých 1 700 kilometrů v hodině v rovníkových oblastech. Kdyby se tedy zeměkoule náhle zastavila, všechny objekty na povrchu by setrvačností pokračovaly prudce k východu. Například „uvolněné“ skály by pak v oceánech způsobovaly vlny tsunami a masa atmosféry proudící dál by dokázala zdevastovat celé krajiny.
TIP: Planetární závody: Jak rychle se točí planety ve Sluneční soustavě?
Otáčení planety také vyvolává odstředivou sílu, v jejímž důsledku vzniká vydutí na rovníku, potažmo zploštění na pólech. Stačilo by tudíž i pouhé zpomalení rotace a obří objem vody soustředěný kolem rovníku by se převalil k pólům. Cestou by zaplavil naprostou většinu souší, zatímco část dna obepínající Zemi přibližně uprostřed by naopak vystoupila nad hladinu a utvořila nový světadíl.
Shutterstock
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)