Co skrývá trpasličí planeta: Může být na vzdáleném Plutu život?

06.12.2016 - Stanislav Mihulka

Podzemní oceán na Plutu, který je zřejmě podobný velmi chladnému sirupu, by snad mohl ukrývat jednoduché mikroorganismy

Pluto -<p>Trpasličí planeta Pluto v reálných barvách</p>
Pluto -

Trpasličí planeta Pluto v reálných barvách


Reklama

Když jde o hledání mimozemského života ve Sluneční soustavě, pozornost odborníků i veřejnosti se obvykle soustředí na Mars a Europu, případně na Saturnův měsíc Titan. Svérázný život by ale mohl existovat i na periferii Sluneční soustavy.

Tvrdí to William McKinnon z Washingtonovy univerzity ve St. Louis se svými kolegy, podle kterých by mohly mikroorganismy s odlišným metabolismem žít třeba v mrazivém, ale přesto kapalném oceánu pod povrchem trpasličí planety Pluto.

Oceán amoniakového sirupu

Poslední dobou se stále častěji mluví o tom, že Pluto zřejmě má velký podzemní oceán. Pokud ano, tak spíš než pozemská moře připomíná hodně chladný a slaný sirup, který obsahuje velké množství amoniaku (NH3).

Pozorování meziplanetární sondy New Horizons potvrzují, že amoniak je na Charonu, velké oběžnici Pluta, a také minimálně na jednom z Plutových malých měsíců. Podle vědců je prakticky jisté, že i na Plutu je spousta amoniaku.

TIP: Pod povrchem Pluta se možná skrývá obří ledový oceán

Jestli na Plutu existuje rozsáhlý podpovrchový oceán chladného amoniakového sirupu, nejspíš by tam nepřežily pozemské mikroorganismy. Podle vědců si ale lze představit poněkud odlišné organismy, které by takový svět zvládly a mohly být žít ve chladných hustých kapalinách. Potvrzení existence takového oceánu a jeho případný průzkum budou mít na starost sondy dalších generací. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature

  • Zdroj fotografií: NASA / JHUAPL / SWRI

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907