Čtyřhlavňový mlýnek na maso: Americký protiletadlový systém M45 Quadmount (1)

02.08.2019 - Karel Cidlinský

Zbraně si od vojáků často získají přezdívku, někdy hanlivou, jindy svědčící o jejich kvalitě. Americkému čtyřhlavňovému protiletadlovému systému M45 se díky jeho palebné síle zaslouženě říkalo „mlýnek na maso“ nebo „sekačka nácků“

<p>Polopás M16 Multiple Gun Motor Carriage náležící k 32. pěší divizi během bojů na ostrově Luzon</p><p> </p>

Polopás M16 Multiple Gun Motor Carriage náležící k 32. pěší divizi během bojů na ostrově Luzon

 


Reklama

S rychlým rozvojem moderních vzdušných sil koncem 30. let musely armády začít hledat nové protiletadlové zbraně, jež by sloužily k přímé obraně vojsk proti nízkoletícím a střemhlavým strojům. Do té doby běžně používané pěchotní kulomety svou kadencí již přestávaly stačit, a proto se konstruktéři zaměřili na vícehlavňové zbraně.

Komise vybírá

US Army měla ve výzbroji výborné kulomety Browning M2 ráže .50 (12,7mm) a proto začátkem roku 1942 vypsal Úřad pro vyzbrojování americké armády nový projekt na vícehlavňový protiletadlový komplet využívající těchto zbraní. Komise nakonec vybrala konstrukci firmy W. L. Maxson se sídlem v New Yorku. Otočná věž se dvěma kulomety M2 s těžkými hlavněmi (heavy barrel – HB), umístěná na polopásovém vozidle M3 dostala označení M33 a prošla zkouškami. Komise komplet prohlásila za vyhovující, ale armáda ještě požadovala navýšení palebné síly, a tak přišel Úřad pro vyzbrojování s požadavkem na čtyřhlavňovou variantu, která dostala ofi ciální označení M45 a její vývoj byl svěřen stejné firmě. 

Výrobce připravil dvě základní verze nové zbraně – jednu v taženém provedení a druhou na obrněném polopásovém transportéru. Sériově se vyráběly obě varianty, i když postupně dostala přednost ta samohybná. V následujících měsících a letech pak docházelo k různým vylepšením, především v zapojení elektrických rozvodů a montáží interkomu, ale hlavní díly zůstávaly stále stejné. V průběhu roku 1942 armáda testovala také pásovou verzi kompletu na podvozku lehkého tanku Stuart, ta ale zůstala jen ve stadiu prototypu. 

Základy konstrukce

Střelecká otočná věž byla svařena z ocelových profilů a její přední část disponovala pancéřováním, jež chránilo střelce před projektily z pěchotních zbraní. Původně byly v projektu navrženy i svislé pancéřové plechy chránící zásobníky a nabíječe při přebíjení, nicméně kvůli zvýšení rychlosti otáčení věže se používaly spíše výjimečně. Hlavní výzbroj tvořily čtyři kulomety M2 ráže 12,7 mm HB ve verzi TT (turret type – věžový typ).

Každá zbraň měla svůj zásobník na 200 nábojů připojený z levé nebo pravé strany. Nabíječi přitom museli být fyzicky zdatní, neboť jeden plný zásobník vážil asi 40 kg. Během střelby se tito muži zdržovali v krytu a přistupovali ke zbrani až na povel střelce, jinak jim totiž hrozilo zranění rychle se pohybujícími hlavněmi, které neměly nijak omezený odměr. Náměr se pohyboval mezi –10 až 90° a při nabíjení se zbraň sklápěla do vodorovné polohy, aby se nabíječům usnadnilo založení nových zásobníků.

Podvozek s točnou měl velmi jednoduchou konstrukci. Skládal se z obdélníkového svařovaného rámu, zdvojené tažné tyče s okem a čtyř (později dvou) kol. Na přepravu kompletu stačil běžný armádní džíp, nebo jej do vleku mohlo vzít jakékoli jiné vozidlo s tažným zařízením. Podvozek byl vybaven i brzdovými a směrovými světly. V rozích rámu se nacházely opěrné sloupky, které zajišťovaly dostatečnou stabilitu kompletu při střelbě.

Zkušenosti – základ úspěchu 

Při přípravě zbraně k palbě se přívěs odpojil od tažného vozidla, obsluha ručně vysunula opěrné sloupky a zajistila je tak, aby byl celý komplet pokud možno ve vodorovné poloze. Následně střelec spustil benzinový generátor, napájející elektrický rozvod kompletu, a dva dobíjející šestivoltové akumulátory, sloužící jako nouzový záložní zdroj. Poté nabíječi zkontrolovali uložení zásobníků, vyjmuli z nich konce nábojových pásů a založili je do zbraní.

TIP: Střední tank M3 Lee: Staromódní americký obrněnec

Střelec zaujal svoji pozici na sedačce ve věži, připoutal se bezpečnostními pásy a zapnul hlavní spínač pro pohyb věže. Tím oživil celý pohonný systém a komplet začal reagovat na pohyby ovládacích rukojetí. Vzhledem k tomu, že ve věži bylo málo místa, nacházel se hlavní vypínač pod bezpečnostním krytem, aby střelec při nastupování náhodně nezavadil o rukojeti a nedošlo k nečekanému pohybu věže. Po kontrole nabití zbraní a pohybu věže v obou osách byl komplet připraven k boji.

Pokračování v úterý 6. srpna

 

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907