Čtyřhlavňový mlýnek na maso: Americký protiletadlový systém M45 Quadmount (1)

02.08.2019 - Karel Cidlinský

Zbraně si od vojáků často získají přezdívku, někdy hanlivou, jindy svědčící o jejich kvalitě. Americkému čtyřhlavňovému protiletadlovému systému M45 se díky jeho palebné síle zaslouženě říkalo „mlýnek na maso“ nebo „sekačka nácků“

<p>Polopás M16 Multiple Gun Motor Carriage náležící k 32. pěší divizi během bojů na ostrově Luzon</p><p> </p>

Polopás M16 Multiple Gun Motor Carriage náležící k 32. pěší divizi během bojů na ostrově Luzon

 


Reklama

S rychlým rozvojem moderních vzdušných sil koncem 30. let musely armády začít hledat nové protiletadlové zbraně, jež by sloužily k přímé obraně vojsk proti nízkoletícím a střemhlavým strojům. Do té doby běžně používané pěchotní kulomety svou kadencí již přestávaly stačit, a proto se konstruktéři zaměřili na vícehlavňové zbraně.

Komise vybírá

US Army měla ve výzbroji výborné kulomety Browning M2 ráže .50 (12,7mm) a proto začátkem roku 1942 vypsal Úřad pro vyzbrojování americké armády nový projekt na vícehlavňový protiletadlový komplet využívající těchto zbraní. Komise nakonec vybrala konstrukci firmy W. L. Maxson se sídlem v New Yorku. Otočná věž se dvěma kulomety M2 s těžkými hlavněmi (heavy barrel – HB), umístěná na polopásovém vozidle M3 dostala označení M33 a prošla zkouškami. Komise komplet prohlásila za vyhovující, ale armáda ještě požadovala navýšení palebné síly, a tak přišel Úřad pro vyzbrojování s požadavkem na čtyřhlavňovou variantu, která dostala ofi ciální označení M45 a její vývoj byl svěřen stejné firmě. 

Výrobce připravil dvě základní verze nové zbraně – jednu v taženém provedení a druhou na obrněném polopásovém transportéru. Sériově se vyráběly obě varianty, i když postupně dostala přednost ta samohybná. V následujících měsících a letech pak docházelo k různým vylepšením, především v zapojení elektrických rozvodů a montáží interkomu, ale hlavní díly zůstávaly stále stejné. V průběhu roku 1942 armáda testovala také pásovou verzi kompletu na podvozku lehkého tanku Stuart, ta ale zůstala jen ve stadiu prototypu. 

Základy konstrukce

Střelecká otočná věž byla svařena z ocelových profilů a její přední část disponovala pancéřováním, jež chránilo střelce před projektily z pěchotních zbraní. Původně byly v projektu navrženy i svislé pancéřové plechy chránící zásobníky a nabíječe při přebíjení, nicméně kvůli zvýšení rychlosti otáčení věže se používaly spíše výjimečně. Hlavní výzbroj tvořily čtyři kulomety M2 ráže 12,7 mm HB ve verzi TT (turret type – věžový typ).

Každá zbraň měla svůj zásobník na 200 nábojů připojený z levé nebo pravé strany. Nabíječi přitom museli být fyzicky zdatní, neboť jeden plný zásobník vážil asi 40 kg. Během střelby se tito muži zdržovali v krytu a přistupovali ke zbrani až na povel střelce, jinak jim totiž hrozilo zranění rychle se pohybujícími hlavněmi, které neměly nijak omezený odměr. Náměr se pohyboval mezi –10 až 90° a při nabíjení se zbraň sklápěla do vodorovné polohy, aby se nabíječům usnadnilo založení nových zásobníků.

Podvozek s točnou měl velmi jednoduchou konstrukci. Skládal se z obdélníkového svařovaného rámu, zdvojené tažné tyče s okem a čtyř (později dvou) kol. Na přepravu kompletu stačil běžný armádní džíp, nebo jej do vleku mohlo vzít jakékoli jiné vozidlo s tažným zařízením. Podvozek byl vybaven i brzdovými a směrovými světly. V rozích rámu se nacházely opěrné sloupky, které zajišťovaly dostatečnou stabilitu kompletu při střelbě.

Zkušenosti – základ úspěchu 

Při přípravě zbraně k palbě se přívěs odpojil od tažného vozidla, obsluha ručně vysunula opěrné sloupky a zajistila je tak, aby byl celý komplet pokud možno ve vodorovné poloze. Následně střelec spustil benzinový generátor, napájející elektrický rozvod kompletu, a dva dobíjející šestivoltové akumulátory, sloužící jako nouzový záložní zdroj. Poté nabíječi zkontrolovali uložení zásobníků, vyjmuli z nich konce nábojových pásů a založili je do zbraní.

TIP: Střední tank M3 Lee: Staromódní americký obrněnec

Střelec zaujal svoji pozici na sedačce ve věži, připoutal se bezpečnostními pásy a zapnul hlavní spínač pro pohyb věže. Tím oživil celý pohonný systém a komplet začal reagovat na pohyby ovládacích rukojetí. Vzhledem k tomu, že ve věži bylo málo místa, nacházel se hlavní vypínač pod bezpečnostním krytem, aby střelec při nastupování náhodně nezavadil o rukojeti a nedošlo k nečekanému pohybu věže. Po kontrole nabití zbraní a pohybu věže v obou osách byl komplet připraven k boji.

Pokračování v úterý 6. srpna

 

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907