Cvičení na moři: Astronauti NASA testují modul lodi Orion v Mexickém zálivu

24.07.2017 - Stanislav Mihulka

Kosmická loď Orion bude podobně jako její předchůdkyně přistávat na moři. Přistání je ale potřeba pořádně natrénovat

Orion v Mexickém zálivu -<p>Astronauti simulují přistání na vodě s kosmickou lodí Orion</p>
Orion v Mexickém zálivu -

Astronauti simulují přistání na vodě s kosmickou lodí Orion


Reklama

Vývoj kosmické lodi Orion není úplně jednoduchý. V tomto programu NASA dochází k velkému počtu změn a uštěpační kritici prohlašují, že se za padesát let od programu Apollo kosmické lodě NASA nijak moc nevyvinuly.

Orion měl původně vzlétat do vesmíru na nosné raketě Ares 1. Teď to mají být rakety SLS. Změnily se rozměry lodi, také se podstatně snížil počet členů posádky (ze 6 na 4). Zásadní změnou je i to, že se z původně plánovaného přistávání na souši stalo přistávání na vodě, opět stejně jako v programu Apollo. Přistávání na vodě je ale nutné důkladně nacvičit.

Přistání na moři

Astronauti NASA využili letního počasí a trénují procedury při přistání a vyzvednutí lodi Orion ve vlnách Mexického zálivu. Loď je navržena tak, aby mohla přistát na moři a pak čekat až 24 hodin na vylovení námořními týmy NASA.

TIP: NASA staví novou kosmickou loď. Najde ale pro Orion nějaký pořádný účel?

Během přistání může dojít k různým nehodám nebo poruchám. Astronauti na ně musí být v maximální možné míře připraveni. Posádka by měla být schopná dostat se ven vlastními silami, a pak do bezpečí, aniž by jim pomohli lidé z námořních týmů.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907