Snímek pořízený sondou Juno 11. prosince 2016 ze vzdálenosti 16 600 kilometrů.
Sonda Juno pořídila další výjimečný snímek Jupitera. Tentokrát se do hledáčku kamery JunoCam dostala anticyklóna známá jako Malá rudá skvrna. Přívlastek „malá“ je v tomto případě poněkud zavádějící, Malá rudá skvrna má totiž průměr téměř srovnatelný s naší Zemí. Jde o třetí největší známou bouři v naší Sluneční soustavě – větší je jen Jupiterova Velká rudá skvrna a hexagonální bouře na Saturnu.
Malá rudá skvrna se pohybuje směrem k východu a její oblaka rotují proti směru otáčení hodinových ručiček (tzv. anticyklonální proudění) – pravděpodobně se jedná o oblast vysokého tlaku. V tomto smyslu je v protikladu s pozemskými hurikány, což jsou oblasti nízkého tlaku.
Malá rudá skvrna je také samozřejmě mnohem silnější než nejsilnější pozemské uragány. Odhaduje se, že větry v této anticyklóně dosahují rychlosti okolo 620 kilometrů v hodině. Pro srovnání - Saffirova-Simpsonova stupnice pozemských hurikánů počítá s maximem 280 kilometrů v hodině pro hurikány nejvyšší síly kategorie 6.
nasa.gov
ZajímavostiV křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.
VědaTrénink s hologramem
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)
VálkaReplika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)
