Dávná žraločí hostina: Velrybí kost vypráví příběh z období miocénu
Paleontologové objevili stopy po žraločí hostině, která se odehrála před 15 miliony lety
Přibližně před 15 miliony let, v období miocénu, se v místech dnešního Marylandu, objevil žralok. Zabořil svou hlavu do velryby a začal z ní rvát kusy masa. Možná nebyl sám. Musela to být přízračná scéna, na rozdíl od mnoha jiných podobných se ale otiskla do fosilního materiálu, který se uchoval dodnes.
Paleontologům to prozradila kost vřetenní (radius) dotyčné velryby, která je u těchto mořských savců součástí předních ploutví. Vedoucí výzkumu Stephen Godfrey, kurátor paleontologie amerického muzea Calvert Marine Museum v Marylandu, a jeho tým na kosti objevili stopy po zubech velkého žraloka.
Mrchožrout v akci
Ze stop je také patrné, že nejspíš nešlo o útok na živou velrybu. Žralok byl tentokráte mrchožroutem, který objevil mrtvou velrybu, pohupující se v pobřežních vlnách. K nálezu kosti došlo v oblasti Calvert Cliffs, která je vyhlášená mnoha mořskými fosiliemi, právě z období miocénu.
TIP: Zabijácký delfín Ankylorhiza z oligocénu byl na vrcholu potravního řetězce
Objevená kost podle odborníků patřila dávno vyhynulé třetihorní velrybě Diorocetus hiatus, která v uvedeném období v této oblasti žila. Pokud jde o druh žraloka, který otiskl své zuby na kost mrtvé velryby, je ve hře několik kandidátů. Podle Godfreyho je nejpravděpodobnějším kandidátem rovněž vyhynulý Carcharodon (Cosmopolitodus) hastalis, který je považován za předka dnešního žraloka bílého, a který rovněž žil v dané době na daném místě.
