Reklama


Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem

12.05.2018 - Stanislav Mihulka

Dávná velryba z třetihor byla pořádně velkým a zuřivým oceánským predátorem

<p>Llanocetus denticrenatus v detailu</p>

Llanocetus denticrenatus v detailu


Reklama

Dnešní kosticovci mají namísto zubů v čelistech kostice, s nimž filtrují drobné mořské živočichy. Před 34 miliony let, na sklonku období eocénu, ale žil kosticovec, který v řadě ohledů dnešní kosticovce připomínal. Ten ovšem kostice ještě neměl - jeho tlama byla plná zubů.

Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků dostal jméno Llanocetus denticrenatus a je v tuto chvíli druhým nejstarším známým kosticovcem. Paleontologové mají k dispozici jeho velmi dobře zachovalou lebku, kterou objevili na Seymourově ostrově v Antarktidě. Na nalezené lebce je pěkně vidět, jak byl Llanocetus zubatý.

TIP: Fosilie ze země mrazu: Paleontologové dobývají poklady Antarktidy

Llanocetus denticrenatus nebyl žádný drobeček. Podle výpočtů měril okolo osmi metrů. Všeobecně se přitom doposud předpokládalo, že kytovci se zuby mohou dorůstat do maximálně délky okolo šesti metrů. Vědci jsou si jistí, že se Llanocetus (na rozdíl od dnešních kosticovců) neživil filtrováním mořské vody. S velkou pravděpodobností šlo o velkého a zuřivého predátora třetihorního oceánu.

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: Carl Buell / Royal Belgian Institute of Natural Sciences

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Neodmyslitelnou součást sanfranciského koloritu tvoří tramvaje, tažené vpřed lany pod vozovkou.

Cestování

Na tomto snímku je výborně patrný charakteristický dlouhý, štíhlý krk, který se podobá velbloudímu

Příroda

Zařízení pro tvorbu umělé gravitace podle návrhu z roku 2004

Vesmír

Mocný císař Aurangzéb sedící na zlatém trům

Historie

Jasně modrý vodíkový vlak Coradia iLint

Věda

Japonský lehký tank Typ 95 Ha-Go, jenž se dochoval v jedno z amerických muzeí

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907