Dějiny evropského vzdělání: Pět nejstarších univerzit

25.06.2017 - Vilém Koubek

Nejstarší univerzity světa fungují už stovky let: Přestály války, občanské nepokoje i změny vlád a z jejich lavic vzešla řada významných osobností, v čele s Charlesem Darwinem či Stephenem Hawkingem

<h3>Matka univerzit</h3><p><strong>Università di Bologna</strong><br /><strong>kde:</strong> Itálie<br /><strong>rok založení:</strong> 1088</p><p>Ačkoliv není datum založení Boloňské univerzity zcela jisté, většina odborníků se shoduje na roce 1088, což ze školy dělá nejstarší nepřetržitě fungující instituci svého druhu na světě. <strong>Mezi jejími učiteli figurovala řada známých jmen – například Dante Alighieri či Umberto Eco</strong> – zatímco do tamních lavic usedlo mnoho pozdějších politiků, úspěšných obchodníků a také tři budoucí papežové. Dnes se univerzita člení na 11 kolejí, kde se vyučuje 33 oborů, od psychologie až po lékařství. Do starobylých poslucháren a učeben každý semestr zavítá přes 80 tisíc studentů, a populace města Bologna se tak s nimi vždy rozroste téměř o pětinu.</p>

Matka univerzit

Università di Bologna
kde: Itálie
rok založení: 1088

Ačkoliv není datum založení Boloňské univerzity zcela jisté, většina odborníků se shoduje na roce 1088, což ze školy dělá nejstarší nepřetržitě fungující instituci svého druhu na světě. Mezi jejími učiteli figurovala řada známých jmen – například Dante Alighieri či Umberto Eco – zatímco do tamních lavic usedlo mnoho pozdějších politiků, úspěšných obchodníků a také tři budoucí papežové. Dnes se univerzita člení na 11 kolejí, kde se vyučuje 33 oborů, od psychologie až po lékařství. Do starobylých poslucháren a učeben každý semestr zavítá přes 80 tisíc studentů, a populace města Bologna se tak s nimi vždy rozroste téměř o pětinu.

<h3>Britský gentleman</h3><p><strong>University of Oxford</strong><br /><strong>kde:</strong> Velká Británie<br /><strong>rok založení:</strong> 1096</p><p>Podobně jako v případě Boloňské univerzity, ani u oxfordské instituce neznáme datum jejího založení zcela přesně. Existují však doklady o výuce probíhající už roku 1096, a škola tak představuje nejstarší univerzitu v anglicky mluvících zemích a druhou nejletitější na světě. <strong>Pověsti Oxfordu pomohl mimo jiné král Jindřich II. Plantagenet, jenž v roce 1167 zakázal britským studentům navštěvovat univerzitu v Paříži, a podnítil tak růst „domácího“ vzdělávání</strong>. Na 38 autonomních kolejích dnes studuje přibližně 28 tisíc žáků, které vzdělává téměř dva a půl tisíce akademiků. <strong>Od založení instituce vzešlo z jejích lavic 27 britských premiérů, 47 držitelů Nobelovy ceny a také světoznámý fyzik a vizionář Stephen Hawking</strong>.</p>

Britský gentleman

University of Oxford
kde: Velká Británie
rok založení: 1096

Podobně jako v případě Boloňské univerzity, ani u oxfordské instituce neznáme datum jejího založení zcela přesně. Existují však doklady o výuce probíhající už roku 1096, a škola tak představuje nejstarší univerzitu v anglicky mluvících zemích a druhou nejletitější na světě. Pověsti Oxfordu pomohl mimo jiné král Jindřich II. Plantagenet, jenž v roce 1167 zakázal britským studentům navštěvovat univerzitu v Paříži, a podnítil tak růst „domácího“ vzdělávání. Na 38 autonomních kolejích dnes studuje přibližně 28 tisíc žáků, které vzdělává téměř dva a půl tisíce akademiků. Od založení instituce vzešlo z jejích lavic 27 britských premiérů, 47 držitelů Nobelovy ceny a také světoznámý fyzik a vizionář Stephen Hawking.

<h3>Vzdělání dobyvatelů</h3><p><strong>Universidad de Salamanca</strong><br /><strong>kde:</strong> Španělsko<br /><strong>rok založení:</strong> 1134</p><p>Nejstarší stále fungující univerzita Španělska byla založena v roce 1134, oficiálního ustavení se však dočkala od krále <strong>Alfonse X. Kastilského</strong> až v roce 1254 a papež Alexandr IV. jí požehnal o rok později. <strong>Posluchárny školy zažily mimo jiné proslulou řeč Kryštofa Kolumba, v níž koncem 15. století obhajoval svůj plán přeplout Atlantik do Indie</strong>. Mezi nejvýznamnější studenty univerzity v Salamance patří i slavný kolonizátor <strong>Hernán Cortés</strong>, který se tam vzdělával na poli práva. Současná instituce se těší nejlepšímu hodnocení v celé zemi a do jejích lavic usedá přes 28 tisíc studentů, zatímco za katedrami se střídá na dva a půl tisíce pedagogů. </p>

Vzdělání dobyvatelů

Universidad de Salamanca
kde: Španělsko
rok založení: 1134

Nejstarší stále fungující univerzita Španělska byla založena v roce 1134, oficiálního ustavení se však dočkala od krále Alfonse X. Kastilského až v roce 1254 a papež Alexandr IV. jí požehnal o rok později. Posluchárny školy zažily mimo jiné proslulou řeč Kryštofa Kolumba, v níž koncem 15. století obhajoval svůj plán přeplout Atlantik do Indie. Mezi nejvýznamnější studenty univerzity v Salamance patří i slavný kolonizátor Hernán Cortés, který se tam vzdělával na poli práva. Současná instituce se těší nejlepšímu hodnocení v celé zemi a do jejích lavic usedá přes 28 tisíc studentů, zatímco za katedrami se střídá na dva a půl tisíce pedagogů. 

<h3>Roztříštěna v dějinách</h3><p><strong>Université de Paris</strong><br /><strong>kde:</strong> Francie<br /><strong>rok založení:</strong> 1150</p><p>Jako Pařížská univerzita se historicky označovala instituce, která vznikla v průběhu 12. století a jejíž nejslavnější fakultou se později stala teologická Sorbonna. <strong>Na rozdíl od výše zmíněných škol však ta pařížská nefunguje nepřetržitě od svého založení</strong>: Roku 1793 její chodby utichly kvůli bouřím Velké francouzské revoluce, načež ji pod názvem Francouzská univerzita znovu otevřel Napoleon. Po studentských nepokojích z roku 1968 opět pomyslně zanikla a následně se rozdělila do 13 samostatných univerzit. Jednotlivé školy ovšem do značné míry spolupracují, a udržují tak odkaz Pařížské univerzity živý.</p>

Roztříštěna v dějinách

Université de Paris
kde: Francie
rok založení: 1150

Jako Pařížská univerzita se historicky označovala instituce, která vznikla v průběhu 12. století a jejíž nejslavnější fakultou se později stala teologická Sorbonna. Na rozdíl od výše zmíněných škol však ta pařížská nefunguje nepřetržitě od svého založení: Roku 1793 její chodby utichly kvůli bouřím Velké francouzské revoluce, načež ji pod názvem Francouzská univerzita znovu otevřel Napoleon. Po studentských nepokojích z roku 1968 opět pomyslně zanikla a následně se rozdělila do 13 samostatných univerzit. Jednotlivé školy ovšem do značné míry spolupracují, a udržují tak odkaz Pařížské univerzity živý.

<h3>Zrození rivalů</h3><p><strong>University of Cambridge</strong><br /><strong>kde:</strong> Velká Británie<br /><strong>rok založení:</strong> 1209</p><p>Druhá nejstarší vysoká škola anglicky hovořícího světa a jedna z nejprestižnějších na Zemi se zrodila z neshod, jež v roce 1209 propukly mezi obyvateli města Oxford a zaměstnanci tamní univerzity. <strong>Část akademiků tehdy „utekla“ před případnými problémy na severovýchod, do Cambridge, a založila tam novou instituci</strong>. Pro Oxford tak vznikla velmi vážená vzdělávací alternativa a šlo rovněž o počátek legendární rivality, která přetrvává dodnes. Zřejmě nejslavnějším pedagogem Cambridge se stal <strong>Isaac Newton</strong>, mezi významnými studenty pak nelze opomenout <strong>Charlese Darwina</strong>.</p>

Zrození rivalů

University of Cambridge
kde: Velká Británie
rok založení: 1209

Druhá nejstarší vysoká škola anglicky hovořícího světa a jedna z nejprestižnějších na Zemi se zrodila z neshod, jež v roce 1209 propukly mezi obyvateli města Oxford a zaměstnanci tamní univerzity. Část akademiků tehdy „utekla“ před případnými problémy na severovýchod, do Cambridge, a založila tam novou instituci. Pro Oxford tak vznikla velmi vážená vzdělávací alternativa a šlo rovněž o počátek legendární rivality, která přetrvává dodnes. Zřejmě nejslavnějším pedagogem Cambridge se stal Isaac Newton, mezi významnými studenty pak nelze opomenout Charlese Darwina.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kočky hlazení nevyžadují, ale tolerují ho výměnou za krmení. Ukázalo se, že klíčem je respektovat požadavky malých šelem a nevnucovat se.

Zajímavosti

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).

Věda
Reklama

Finští vojáci očekávají sovětský útok v krytu na linii VT, červen 1944.

Válka
Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907