Reklama


Děsivé a účinné: Jed sklípkana léčí katastrofickou epilepsii kojenců

10.08.2018 - Stanislav Mihulka

Syndrom Dravetové je devastující genetická porucha. Zachrání děti s tímto postižením jedovatí sklípkani?

<p>Sklípkan skvrnitý, tváří v tvář</p>

Sklípkan skvrnitý, tváří v tvář


Reklama

Syndrom Dravetové je těžká epilepsie kojenců, která souvisí s mutací jedné kopie genu SCN1A. V takovém případě je v těle jen polovina množství proteinu a to je problém. Tento protein je totiž nutný ke zklidňování elektrické aktivity v mozku. Odborníci nemoci přezdívají katastrofická epilepsie, protože mívá nepříznivý průběh s častými denními epileptickými záchvaty a končí těžkou mentální retardací a psychickými změnami. Rovněž podstatně zvyšuje riziko předčasné smrti.

Australští vědci šťastným řízením osudu narazili na látku, která dokáže stav kojenců se syndromem Dravetové zlepšit. Jde o látku z přírodního zdroje, který je na první pohled dost děsivý. Mohl by se ale stát průlomem v léčbě tohoto devastující genetického onemocnění.

TIP: Jako magie: Jedy ještěrů a hadů by mohly poskytnout léky na infarkt a mrtvici

Zmíněná látka je malý peptid, který pochází z jedu sklípkana skvrnitého, rychlého a pořádně jedovatého stromového sklípkana, který žije v západní Africe. Jak ukázaly experimenty na myších s uměle vyvolaným syndromem Dravetové, peptid ze sklípkaního jedu intenzivně stimuluje problematický protein v mozku, který pak funguje, jako by ho bylo dostatečné množství. Zavedení sklípkaního peptidu do mozku okamžitě obnoví normální aktivitu nervových buněk a brzy poté zastaví epileptické záchvaty. V dohledné době by peptid ze sklípkaního jedu mohl pomáhat dětem postiženým syndromem Dravetové.

 

  • Zdroj textu:

    Scimex

  • Zdroj fotografií: Florey Institute of Neuroscience and Mental Health

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907