Syndrom Dravetové je devastující genetická porucha. Zachrání děti s tímto postižením jedovatí sklípkani?
Syndrom Dravetové je těžká epilepsie kojenců, která souvisí s mutací jedné kopie genu SCN1A. V takovém případě je v těle jen polovina množství proteinu a to je problém. Tento protein je totiž nutný ke zklidňování elektrické aktivity v mozku. Odborníci nemoci přezdívají katastrofická epilepsie, protože mívá nepříznivý průběh s častými denními epileptickými záchvaty a končí těžkou mentální retardací a psychickými změnami. Rovněž podstatně zvyšuje riziko předčasné smrti.
Australští vědci šťastným řízením osudu narazili na látku, která dokáže stav kojenců se syndromem Dravetové zlepšit. Jde o látku z přírodního zdroje, který je na první pohled dost děsivý. Mohl by se ale stát průlomem v léčbě tohoto devastující genetického onemocnění.
TIP: Jako magie: Jedy ještěrů a hadů by mohly poskytnout léky na infarkt a mrtvici
Zmíněná látka je malý peptid, který pochází z jedu sklípkana skvrnitého, rychlého a pořádně jedovatého stromového sklípkana, který žije v západní Africe. Jak ukázaly experimenty na myších s uměle vyvolaným syndromem Dravetové, peptid ze sklípkaního jedu intenzivně stimuluje problematický protein v mozku, který pak funguje, jako by ho bylo dostatečné množství. Zavedení sklípkaního peptidu do mozku okamžitě obnoví normální aktivitu nervových buněk a brzy poté zastaví epileptické záchvaty. V dohledné době by peptid ze sklípkaního jedu mohl pomáhat dětem postiženým syndromem Dravetové.
Scimex
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
PřírodaSkalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)
ZajímavostiProkletí smrti
žena z Lemb | Royal Scottish Museum
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)